Tvorba úsporného balíčku uvedla do pohybu podobné síly. Stát spoří zvyšováním daní. Ano, balíček obsahuje i citelné rozpočtové škrty.
Hysterické reakce je ovšem třeba korigovat. Škrty částečně spočívají v tom, že se nezvyšuje něco, co by někdo rád zvýšil. Přinejhorším se někteří lidé ocitnou na úrovni, jaké se těšili před pár lety.
Tvrdit, že jejich tehdejší příjmová situace byla skandálem a zločinem proti lidskosti, by bylo dětinské. Platí to, na co je vás povinen upozornit každý investiční fond: minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích.
Ti, co se v rozpravě dovolávali keynesiánství, by nám měli předvést nějakého keynesiánce, který řekne, že se v krizi mají zvyšovat daně. Obamův stimulační balíček ("prachsprosté keynesiánství," řekl o něm německý sociálnědemokratický ministr financí) obsahoval i významné daňové úlevy.
Lze současné zvyšování daní, o kterém sám ministr Janota přiznává, že sníží hospodářský růst o půl procenta, z tohoto hlediska nazvat jinak než katastrofou? A pokud ne, lze tedy vydávat za úspěch šetření, jehož výsledkem je největší deficit v dějinách České republiky?
Za tu katastrofu ovšem úřednický kabinet nemůže, letitý strukturální deficit je dílem ČSSD, jež v této republice vládla většinu doby její existence.
