Vlastní matrace a džíny. Podle krajského státního zastupitelství došlo k pochybení v postupu vůči Rathovi ve věznici |
David Rath je odporný člověk, zloděj, defraudant a špína chlap, který se choval vždy nízce a vyznával jen a pouze svůj vlastní prospěch, jak v politice, tak v civilním životě. Není tedy jediný důvod litovat jej. Během soudního procesu využil všech prostředků, aby se vyhnul trestu, na tom není nic nezákonného, nicméně to vypovídá o skrupulích pana doktora.
Z pohledu laického pozorovatele vypadá akce státních zástupců, kteří zorganizovali přepadovou kontrolu v teplickém vězení, jako obyčejná pomsta a svévole, protože „do tepláků“ dostala pana Ratha právě Lenka Bradáčová, nynější vrchní státní zástupkyně. Z hlediska práva a předpisů se asi nedá činnosti státních zástupců nic vytknout, nicméně jak matraci, tak džíny odsouzenec užíval se souhlasem „věznitelů“. Jen zatím nedodal lékařské potvrzení o tom, že má bolesti zad. Jak řekla paní Bradáčová, pochybení vězeňské služby bylo prý nalezeno vícero, rozpoutala tím spekulace na téma, zda povolení zdravotní matrace odsouzenému nebylo náhodou trestným činem. A dostáváme se k jádru věci.
Výkon pozemské spravedlnosti má být trestem a zároveň pokusem o nápravu zločincovu, nikoli pomstou, jak se domnívají mnozí spoluobčané. Je tedy poněkud absurdní, pokud budeme pod dohledem těch nejvýše postavených veřejných žalobců ničit odsouzenému spánek z čistě formálních důvodů a pro radost ze striktního dodržení litery zákona. Anebo ano a šikana odsouzených se po třiceti letech vrací do repertoáru našeho státu? Z mého pohledu by bylo mnohem lepší, kdyby se mezi legální možnosti vrátil třeba trest půstu, než abychom směli vybraným odsouzeným takto odpírat lidské zacházení. Klesáme tím totiž na úroveň Davida Ratha.
