V současnosti v ČR existuje Vojenské zpravodajství, jehož součástí je rozvědka i kontrarozvědná služba a dvě civilní organizace. V zahraničí působí Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), kontrarozvědnou a bezpečnostní prací doma se zabývá Bezpečnostní informační služba (BIS).
O potřebě reformy a zeštíhlení tohoto systému, který má své kořeny ještě v totalitním Československu, se hovoří už léta.
Naposledy letos v květnu tehdejší ministr obrany Martin Barták (nominovaný ODS) hovořil o reformě služeb, která by podle něj měla začít v roce 2011 a zeštíhlit aparát služeb na jednu civilní a jednu vojenskou.
"Nebudeme lámat věc přes koleno"
Právě konkrétní podoba reformy a tedy i to, kteří zaměstnanci které služby by museli odejít, se může stát důvodem, proč k ní nynější vláda nepřistoupí. "Myslím si, že jsou důležitější reformy," podotkl premiér.
Nestojí prý o to, "lámat věc přes koleno" a "vyvolat skrytou válku zpravodajských služeb". Pokud by výsledkem politické diskuse byl místo nalezení shody jen další koaliční střet, změny v podobě rozvědek a kontrarozvědek zřejmě počkají. "Toto není klíčový bod, který má tato vláda řešit," uzavřel Nečas.
