Jsou to děti s autismem.
BRNO Mnohé se za posledních deset patnáct let změnilo a autismus už je jen pro málokoho neznámé slovo. Zdaleka ne všichni si však dovedou přesně představit, jak se toto vrozené postižení ve skutečnosti projevuje. Neznámou zůstává i pro mnohé pedagogy.
Pokusit se to změnit chce projekt brněnské Základní školy Štolcova a Speciálního pedagogického centra při této škole, které je pro děti s autismem jediným zařízením svého druhu v tuzemsku. „Postupně budeme v několika úrovních pedagogy základních škol seznamovat s tím, co autismus je, jak se může projevovat a hlavně jak je potřeba s takovými dětmi pracovat,“ shrnuje ve stručnosti ředitel ZŠ Štolcova Tomáš Musil. Projekt Práce se žáky s autismem je financován z evropských peněz a ze státního rozpočtu. „Mnozí učitelé na běžných základních školách zatím nejsou o autismu vůbec informovaní, popřípadě mají jen schematické znalosti,“ upřesnil Martin Polenský z centra.
Děti, u nichž ještě nebyl autismus potvrzen nebo se „skrývá“ pod jinou diagnózou, zatím zbytečně ve školách dostávají nálepku nevychovanců. Vyrušují, nepracují v hodinách, napadají spolužáky a poznámky či důtky se u nich míjí účinkem. „Zhruba přitom platí, že na běžné základní škole se tři sta padesáti žáky se díky naší osvětě podaří odhalit jednoho až dva žáky s autismem. A je-li to škola, která se specializuje na nadané a talentované žáky, případně je vstřícná k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, je tento počet i vyšší,“ řekl Polenský. Pokud se autismus diagnostikuje a s dětmi se začne odborně pracovat, mnohé „kázeňské problémy“ se vyřeší, protože ani nenastanou situace, v nichž vznikají.
Odborně řečeno jsou poruchy autistického spektra celoživotní neurovývojové poruchy, které mají vliv na sociální a komunikační schopnosti jedince a ovlivňují to, jak se člověk s autismem chová k ostatním. Protože dítě špatně vyhodnocuje informace, které k němu přicházejí, nerozumí dobře tomu, co vidí, slyší a prožívá. Ve stresu pak může být agresivní anebo začne ubližovat sobě.
Zatímco dříve se soudilo, že až osmdesát procent dětí s autismem je mentálně retardovaných, poslední výzkumy ukazují, že takových je jen dvacet až třicet procent. „Žák s autismem může být i nadaný a sofistikovaný jedinec. Posuňte mu však na stole tužku, a může jednat neadekvátně. Určitě ale lze většinu dětí s autismem vzdělávat, jen je potřeba to dělat podle určitých pravidel,“ tvrdí Polenský. S nadsázkou lze prý současnou situaci porovnat s dobou, kdy se začaly oficiálně objevovat diagnózy poruch učení, jako třeba dyslexie. „Přestávalo se říkat, je to blbeček, nejde mu čtení. Ale má problém, který můžeme kvalifikovaně řešit. My jsme ve fázi, kdy musíme dokazovat: není nevychovaný a nejde to zlomit, je to porucha autistického spektra. I když samozřejmě dětí s autismem není tolik jako těch s poruchami učení,“ doplnil.
Celkem se do projektu, který je nyní zhruba v polovině, zapojí pětadvacet škol z šesti krajů – Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihočeského a Vysočiny.
***
AUTISTÉ A ŠKOLY Speciální centrum Štolcova v Brně * Jako jediné státní pracoviště v tuzemsku je určeno pouze pro děti, žáky a studenty s autismem. * Centrum v Jihomoravském kraji eviduje celkem 645 autistů ve věku od 18 měsíců do 26 let. * Z nich je 131 v mateřských, 357 v základních a 70 na středních školách. * Celkem 143 dětí s autismem je integrováno v běžných školách od mateřských po střední, 99 z nich pomáhá asistent. * Pracoviště sídlí ve Štolcově ulici 16 (telefon je 548 424 075, e-mail: spc@autistickaskola.cz).
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
