Když mu tehdy ze Švédska oznámili, že cenu získává, zažertoval: „Kéž bych teď měl ty prášky na srdce po ruce.“
Narodil se jako čtvrtý z pěti synů v baptistické rodině důlního inženýra. Na nejstarší skotské University of St. Andrews vystudoval medicínu. Krátce po absolutoriu si v létě 1946 vzal za ženu spolužačku, biochemičku Hilary Vaughanovou (zemřela v roce 1986), v roce 1951 se jim narodila dcera Stephanie.
Dlouho nemohl sehnat žádnou práci, tři roky dokonce učil v Malajsii. Až po návratu do Británie se uchytil coby šéf nového fyziologického oddělení na univerzitní veterinární škole v Glasgowě, kde se podle vlastních slov „pomalu učil jako naivní malíř, jak účinně experimentovat“. Poté pracoval v laboratořích farmakologických firem a v nadaci Welcome Foundation. Byl např. profesorem univerzit v Cambridgi a v Londýně, v letech 1992–2006 působil jako rektor univerzity v Dundee, kde posléze vzniklo badatelské středisko, zkoumající cukrovku, rakovinu a tropické nemoci, nazvané jeho jménem.
V roce 1981 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 2000 ho královna dekorovala Řádem za zásluhy.
Zemřel v noci na pondělí 22. března v Dundee.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
