Je jedním ze skupiny českých katolíků, která napsala dopis papeži Františkovi kvůli současnému pražskému arcibiskupovi kardinálu Dominiku Dukovi, jenž koncem dubna oslaví 75. narozeniny, a dosáhne tak věku, kdy musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové.
Proti prodloužení mandátu se staví právě i Jan Bierhanzl. Ten je ovšem pro mnohé neznámá postava. Server Lidovky.cz signatáře oceněného Prémií Otto Wichterleho za mimořádný vědecký výkon mladých badatelů do 35 let vyzpovídal.
‚Snaha o obnovu jednoty trůnu’
Co jej motivovalo k sepsání neoficiální stížnosti? „Papeži Františkovi píšeme o tom, že nás trápí nacionalistické, až nahnědlé směřování české katolické církve pod vedením pana kardinála Duky - jeho snaha o obnovu jednoty trůnu a oltáře, podpora některých pravicových populistů - prezidenta Zemana nebo Tomia Okamury, dříve Václava Klause,“ sdělil v rozhovoru pro server Lidovky.cz Bierhanzl.
Jan BierhanzlOborové zaměření: současná francouzská filosofie, etika a politická filozofie, estetika
|
Ten je vědeckým pracovníkem v Oddělení současné kontinentální filozofie Akademie věd ČR a odborným asistentem pro obor francouzská filozofie na Fakultě humanitních studií UK.
Ve své badatelské činnosti se zaměřuje především na současnou francouzskou filozofii, etiku, politiku a estetiku. Publikuje v nezávislém evangelickém měsíčníku Protestant, případně ve Filosofickém časopisu.
Bierhanzl svou roli v křesťanském komunitě definuje poměrně volně. „Jsem laik na okraji současného křesťanství, který neodděluje svůj život víry od společenské angažovanosti“.
Iniciátorky dopisu jsou spolu s ním katolické křesťanky, studentky Hana Blažková a Františka Zezuláková Schormová, sociální pracovnice Ludmila Böhmová a redaktorka Anna Remešová.
„Nesouhlasíme také s celkovým někdy až papalášským stylem, jakým pan kardinál vykonává svůj úřad - připomeňme „reklamu“ na Škodu Superb. Co nám naopak u vrcholných představitelů české církve chybí, jsou témata, která do globální církve vnáší papež František: důraz na ekologii a na nezastupitelnou roli církve v otázce sociálních práv všech lidí (především těch, kdo kvůli válce nebo suchu museli opustit své domovy), v boji proti strukturálním nerovnostem, které s sebou přináší kapitalismus,“ zdůvodnil dále sepsání „stížnosti“.
Jmenování případného Dukova nástupce je pravomocí papeže Františka. Jasného favorita ale signatáři výzvy nemají. „Smyslem naší iniciativy je říci, že i my společensky angažovaní laici, jsme církev. A že máme jinou vizi církve, než má její české vedení. Ideálním nástupcem by podle nás byl někdo jako papež František, kdo kromě důrazu na lidská práva formuluje neoddělitelnost boje za naši sestru, planetu Zemi a boje za spravedlivější svět,“ napsal obecně akademik.
Již v roce 2015 se se svými kolegy ozval na protest proti Dukově podpoře Zemana, který tehdy ve společnosti pana Konvičky podle Bierhanzla „vykonal svůj krajně pravicový coming out“.
Lánská mše jako předmět kritiky
Duka tehdy sloužil bohoslužbu v lánském kostele za zlepšení prezidentova zdraví a za to, aby s rozmyslem reprezentoval tento stát. Signatářům se nelíbilo především údajné symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem. Kritizovali také to, že mše proběhla jen několik dní poté, co prezident promluvil na shromáždění během oslav 17. listopadu za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu.
„Nám konkrétně vadí načasování mše, že byla tři dny po tom, co prezident Miloš Zeman veřejně podpořil islamofobní a xenofobní hnutí Blok proti islámu, navíc 17. listopadu,“ vysvětlil kdysi filozof Bierhanzl pro Český rozhlas s tím,že to považuje za „hluboce nekřesťanské“.
Na konci roku 2017 se také podepsal pod Otevřený dopis zastupitelstvu proti kopii Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Touha po zviditelnění, říká Dukův tajemník
Někteří čeští politici se již ohradili proti dopisu skupiny katolických laiků papeži Františkovi, jak informoval server Lidovky.cz. Současného pražského arcibiskupa se zastal třeba poslanec Jan Skopeček nebo europoslanec Tomáš Zdechovský.
Kardinál Dominik Duka se k dopisu zatím nevyjádřil. Arcibiskupství uvedlo, že jej nemá k dispozici. Na sociální síti Facebook se k němu ale vyjádřil Dukův tajemník Milan Badal.
„Jestli někdo hnědne, jsou to mnohdy lidé sepisující petice v duchu ‚nejlepších‘ tradic hnědé a rudé totality. Možná si ani neuvědomují, že skutečnými dědici svazu mládeže a podobných organizací jsou myšlenkově právě oni,“ napsal Badal na svém profilu. Na něm mimo jiné uvádí, že jím zveřejněné komentáře nereprezentují stanovisko katolické církve.
“Kdyby signatáři sdělili laskavě svá jména, možná bychom s překvapením zjistili, že ne zcela jsou to katolíci, že se mnohdy jedná o notorické petičníky a že je k dopisu nevede ani tak obava o osud církve, jako touha po zviditelnění. Namísto aby rozjímali nad svými hříchy, posílají udavačský dopis do Vatikánu,“ napsal dále ve svém vyjádření.