* LN Jak jako Asociace malých a středních podnikatelů hodnotíte kroky, které dosud vláda provedla a které chystá?
Podnikatelé samozřejmě výsledky voleb uvítali, ale problémem jsou nyní jednotlivé kroky, které se chystají. Víme, že se musí šetřit. Druhá věc ale je, že před volbami bylo něco slibováno v programových prohlášeních vlády, která se pak rozpracovala do jednotlivých opatření, a tam už mnohdy dochází ke kolizi s tím, co se slibovalo.
* LN Co je konkrétně nejproblematičtější z pohledu podnikatelů?
Slibovala se větší flexibilita pracovního trhu. Očekávala se velká novela zákoníku práce, a nakonec to skončilo na nějakých minimálních opatřeních. Další podstatnou věcí je podpora exportu. Chybí tu jediné prorůstové opatření. Všude se jenom škrtá, ale není nic, co by mělo firmy motivovat nebo by mělo nějaký prorůstový efekt.
* LN Jedná se především o zmíněné uvolnění na trhu práce?
Dlouhodobě upozorňujeme, že zásadní vliv na konkurenceschopnost českých firem, hlavně tedy malých a středních, má cena práce, neboli odvody na sociální a zdravotní pojištění, které jsou u nás jedny z nejvyšších v Evropě. Navrhovali jsme, aby se pro firmy snížily tyto odvody i za cenu toho, že se o nějaké to procento zvýší daň z příjmu. V našem průzkumu se ukázalo, že většina respondentů z řad malých a středních podniků chce například větší možnosti flexibility práce, třeba využívání částečných úvazků, kde by byly zvýhodněny odvody, zkrácena výpovědní lhůta nebo sníženo odstupné.
* LN Přímo proti tomu jde fakt, že od příštího roku se prodlouží doba, po kterou budou zaměstnavatelé proplácet nemocenskou. Jaké to bude mít dopady?
To je jedna ze zásadních věcí, se kterou jsme nesouhlasili. Může to mít fatální dopady zejména na malé firmy. Jednak se výplata nemocenské ze strany zaměstnavatele prodlužuje o jeden týden. Zároveň doposud byla náhrada poloviny nákladů, to se ale ruší. Mimoto bylo slibováno, že se sníží procento odvodu o 0,9 bodu, a k tomu rovněž nedošlo. Je to jednoznačně negativní zpráva pro malé a střední firmy. Pokud si uvědomíme, že například v menší firmě nastane chřipková epidemie, tak to pro ni skutečně může mít fatální dopady.
* LN Zřejmě se však díky tomu sníží využívání nemocenské v případech, kdy to není nutné.
Faktem je, že opatřeními z minulosti se již nemocnost zaměstnanců snížila. Spousta lidí se bojí o práci, takže někteří chodí do práce i s antibiotiky. Hrozí, že se zaměstnavatel bude často nemocných lidí zbavovat. To znamená těm, kteří budou opakovaně marodit, hrozí, že s nimi bude chtít rozvázat pracovní poměr. Zdroje na tyto výdaje ve firmách nejsou.
* LN V řadě oborů se již objevují zprávy o pomalém návratu k růstu a přibývání nových zakázek. Jak tohle vypadá v případě malých a středních firem?
Malé firmy jsou flexibilnější a dokážou rychleji reagovat na poptávku, což je jejich výhoda. Je tady řada firem, kterým se daří a mají zakázky. Problémem v malých a středních podnicích je, že v roce 2008 díky silné koruně přišli zejména exportéři o veškeré rezervy, které měli. Pak přišla krize, se kterou souviselo propouštění zaměstnanců a obrovské náklady na odstupné, což bylo pro spoustu firem likvidační. Na druhou stranu si firmy vyčistily portfolio zaměstnanců, nechali si klíčové lidi, kteří jsou loajální a jsou mozky firem. Optimalizovaly se i procesy ve firmách a nyní fungují lépe. Nyní sice je jakési oživení, objevují se nové zakázky, ale zatím se o tom hovoří velmi opatrně. Mnohdy se ale například stává, že zakázky přijdou nárazově a firmy mají problém je kapacitně pokrýt, a pak zase dochází k útlumu. Podnikatelé zvažují, jestli budou nabírat nové zaměstnance, většinou chtějí jen na dohodu na určitou dobu, kdy je ta zakázka. Velmi opatrně zvažují, jestli vezmou zaměstnance, právě proto, že jsou vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění a pro firmu je to velmi významná položka.
* LN Hodně firem snížilo stavy a nyní se jim těžko rozbíhá, když přišly větší zakázky. Jak velký je tento problém?
Zaznamenáváme tyto výkyvy v zakázkách, souvisí to také s nepružností pracovního trhu, na kterou podnikatelé dlouhodobě upozorňují. Uvítali by, aby mohli zaměstnávat třeba na částečné úvazky se sníženými odvody na sociální a zdravotní pojištění nebo aby se zkrátila výpovědní lhůta a podobně, to vše by zaměstnavatele motivovalo nabírat nové lidi.
* LN Například konta pracovní doby mají nerovnoměrné rozložení zakázek podle potřeby vyrovnávat, ale firmy toho moc nevyužívají. Proč?
Smyslem kont pracovní doby je pokrýt výkyvy v zakázkách s tím, že někdy třeba chodí zaměstnanci do práce na deset hodin denně a jindy mají třeba den v týdnu volný, tak aby se to v období šesti měsíců vyrovnalo. Firmy říkají, že je administrativně náročné toto sledovat, a dále by přivítaly, aby období pro vyrovnání bylo kratší než šest měsíců. To je ten hlavní důvod, proč se to tolik nevyužívá. Menší firmy si s tím poradily po svém, takže mají taková svá „pseudokonta“, v reálu se toto využívá, jen to není oficiálně konto pracovní doby.
* LNV jakém sektoru sledujete nejlepší oživení a kde vidíte dál dobrý potenciál?
Spoustě firem se daří, například to jsou oblasti zpracování odpadů, čističky odpadních vod, výroba zdravotnických pomůcek. Určitě je velký prostor pro inovace a hlavně nanotechnologie, biotechnologie a tyto obory. Například nanotechnologie se využívají i v potravinářství. Zejména je tu hodně menších firem, které mají vlastní vývojové týmy a věnují se výzkumu.
* LN Jenže právě tyto investice firmy v rámci úspor hodně omezovaly.
Velmi záleží, která firma. Ale je pravda, že došlo k útlumu. V období krize podnikatelé řešili provozní náklady, propouštění lidí, inovace šly ve většině případů na vedlejší kolej. Existuje tu ale spousta dotačních titulů, například v rámci agentury CzechInvest v programu Podnikání a investice. Problém zde ale je v tom, že pokud zde firma se svým projektem uspěje, tak nejprve musí celou investici zaplatit ze svých prostředků a teprve poté dostane dotaci. A volné zdroje ve firmách většinou nejsou.
* LN Jaký význam má pro vás státní podpora exportu? Jak hodnotíte chystané změny v zahraničních zastoupeních ČR?
Loni jsme provedli průzkum o názorech podnikatelů na podporu exportérů ze strany státu. Kritika státní podpory byla zdrcující. Velký problém je s obchodně-ekonomickými úseky na našich ambasádách. Většinou zde byly malé firmy odmítány, stěžovaly si na zdlouhavost v poskytnutí informací a na nekompetentnost lidí. Kupodivu v případě zahraničních kanceláří agentury CzechTrade vyšlo hodnocení pozitivněji, přestože se za tyto služby platí. Byl nám prezentován názor, že ambasády jsou pro velké firmy, a malé a střední podniky ať se obracejí na CzechTrade. To pro nás je naprosto nepřijatelné. Proč by velké firmy měly dostávat informace od ambasád zdarma a malé a střední firmy by si to měly platit? Neustále se setkáváme s tím, že v podpoře exportu dominují velké firmy a jejich zájmy. Přestože říkáme, že pro malé a střední firmy jsou klíčové sousední trhy, hlavně Německo, Slovensko a Polsko, tak právě tam dochází k restrukturalizaci ekonomické diplomacie a k rušení některých zastoupení, která jsou právě pro malé a střední podniky velmi důležitá. Máme pocit, že nyní nastala situace, kdy se řeklo, musí se šetřit, tak třeba tady a tady a bez žádné analýzy dochází k redukci služeb. A třebaže my naše stanovisko pošleme, připomínky nejsou vůbec vypořádány.
* LN Jednali jste i přímo se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu?
Ano, myslím, že dojde k nějakému posunu. Jednali jsme s ministrem Kocourkem i náměstkem ministra zahraničí Dubem, kde bylo slíbeno, že nová strategie by měla podporovat obchod i ekonomickou diplomacii a že velvyslanci by měli pracovat hlavně pro byznys.
* LN O jaké země mají nyní exportéři zájem? Hledají další země pro rozložení rizik?
Malé a střední firmy jsou prioritně zaměřeny na evropský trh, je to přibližně 60 procent vývozců. Samozřejmě je to logické, jednak je to teritoriálně blíže a zároveň je to méně nákladné. Faktem je, že trochu másla na hlavě mají i firmy. Protože ať chtějí, nebo ne, tak trendy globálního světového obchodu se zaměřují hlavně na Asii a další rozvíjející se trhy, takže určitě do budoucna by se měly na tyto trhy také zaměřit. Tento trend je u řady českých exportérů podceňován, máme proto nyní jako prioritu zvýšit povědomí a přesvědčit, že i malá firma může vyvážet úspěšně například do Afriky.
* LN Přehodnotili podnikatelé požadavek co nejzazšího přijetí eura?
Zjišťovali jsme to v průzkumu a docela nás překvapilo, že se exportéři rozdělili téměř pravidelně na třetiny. Jedna z nich říká: ano, euro bychom chtěli hned teď, druhá třetina říká, že by ho chtěla do pěti let, a třetí část tvrdí, že by ho nechtěla vůbec.
* LN V poslední době se hodně probírá podoba nových úprav v zákoníku práce. Co zde podnikatelům nejvíc chybí. Ještě pořád tolik touží po kurzarbeitu?
Strašně dlouho se o tom mluvilo, a nic se nedělo. Naprostá většina podnikatelů by ale kurzarbeit stále ještě přivítala, jak se ukázalo v našem nedávném průzkumu. Ministerstvo práce si k tomu nechalo zpracovat analýzu svým výzkumným ústavem, a tam vyšla podstatná skutečnost, že i kdyby se na tomto systému ze sta procent podílel stát, tak by to stále bylo přínosnější pro trh práce, než aby se lidé propustili a pobírali příspěvky od státu. Ale pořád se s tím nic neděje a myslím, že než dojde k přijetí kurzarbeitu, tak už bude po krizi. Nicméně by to mohlo být obsaženo v legislativě pro nějaké případné další ekonomické výkyvy, kde by se pak mohl už jednoduše použít.
* LN Pro řadu firem byla v předchozích měsících neúnosná platební morálka obchodních partnerů. Zlepšuje se to?
I toto bylo předmětem jednoho z našich průzkumů a ve vztahu firma k firmě se naprostá většina malých a středních podniků setkala s nějakým projevem platební neschopnosti. Na druhou stranu si naprostá většina z nich neumí toto riziko ošetřit dopředu ve smlouvách a podobně. Ani dokonce neví, jaké jsou nástroje pro ošetření rizik nezaplacení pohledávky nebo možnosti zjistit informace o svém novém obchodním partnerovi. Když jsme se ptali, jak firmy pohledávky řeší, tak naprostá většina z nich uvedla, že se snaží o domluvu s dlužníkem, splátkový kalendář nebo odložení platby. Faktem ale je, že spousta z nich ty peníze už nikdy neuvidí.
* LN A ve vztahu s veřejným sektorem se daří firmám lépe?
Tam je platební morálka sice lepší, ale jsou tam delší splatnosti faktur. U státního sektoru je zcela běžné, že máte šest až devět měsíců splatnost, což je pro firmu poměrně velká zátěž a musí vědět dopředu, jestli takhle dlouhou splatnost ustojí. Od roku 2012 by však měly fungovat podle rozhodnutí Evropského parlamentu splatnosti státu a státních organizací do třiceti dnů, což dlouhodobě požadujeme.
* LN Jak se liší problém platební morálky podle různých sektorů či regionů?
Nejčastěji je možné najít nejvíc pohledávek po splatnosti u firem v oblasti strojírenství, IT a ubytování, cestovním ruchu a pohostinství. To jsou obory, kde nejvíc bojují s platební neschopností svých obchodních partnerů. Ale k výraznějším výkyvům podle regionálního umístění nedochází.
***
Proč by velké firmy měly dostávat informace od českých ambasád zdarma a malé a střední firmy by si to měly platit?
Naprostá většina malých firem neumí ošetřit riziko nesplácení pohledávek. Snaží se zpětně o domluvu s dlužníkem, faktem ale je, že spousta z nich ty peníze už nikdy neuvidí.
