29. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Čína toká s Japonci. Ještě donedávna nepředstavitelné námluvy popohnal Trump

Japonský premiér Šinzó Abe a čínský prezident Si Ťin-pching. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Japonský premiér Šinzó Abe a čínský prezident Si Ťin-pching. | foto: Reuters

PEKING/TOKIO Odvěcí rivalové Tokio a Peking, jejichž vztahy jitří pohnutá minulost, se v tichosti sbližují. Nejistota ohledně dalších kroků šéfa Bílého domu je žene do náruče toho druhého. Dokonce společně plánují rozsáhlé projekty ve třetích zemích.

Ještě loni se Čína s Japonskem nebezpečně „kočkovaly“ ve vodách Východočínského moře o tamní sporné ostrůvky a o ostré slovní výměny mezi Pekingem a Tokiem nebyla nouze. Ostatně, nikdy k sobě neměly dvakrát blízko. Jejich vztahy jitří odvěké soupeření o politickou a vojenskou převahu v regionu i pohnutá minulost. Teď se ale zdá být mnohé jinak.

„Japonsko a Čína jsou sousedé a partneři. Nebudeme jedni pro druhé hrozbou,“ nechal se slyšet japonský premiér Šinzó Abe při pečlivě sledované návštěvě v Pekingu k současným japonsko-čínským vztahům. Mezi řádky tak připustil to, o čem se v diplomatických kuloárech špitá již nějakou dobu. Totiž že rostoucí nejistota Tokia i Pekingu ohledně dalších tahů americké administrativy odvěké soky nebývale sblížila.

Tradičně vřelé vztahy mezi Washingtonem a Tokiem totiž torpédoval nástup Donalda Trumpa do Bílého domu. Japonsku, ostatně stejně jako i Evropě, vyčítá, že prý až příliš spoléhá na USA jako na garanta své bezpečnosti, i nevyváženou obchodní bilanci. Nic platné nebylo japonskému premiérovi ani to, že snad žádný ze světových státníků neinvestoval tolik sil do snahy naklonit si nového amerického prezidenta na svoji stranu jako právě on. Byl to Abe, kdo Trumpovi jako jeden z prvních po zvolení telefonicky gratuloval i kdo za ním jako vůbec první ještě před inaugurací osobně přiletěl do Spojených států.

Příliš důvodů ke klidu nedává Abeho vládě ani samotný vývoj japonského hospodářství. Po dvouletém období pomalého růstu se třetí největší ekonomika světa letos v prvním čtvrtletí propadla o 0,6 procenta. V druhém čtvrtletí se sice k růstu vrátila, v souvislosti s nejistými globálními výhledy ale obavy přetrvávají.

Jiná hedvábná stezka: rafinerie či solární elektrárna

Ještě donedávna nepředstavitelné námluvy mezi dvěma soupeřícími asijskými mocnostmi popohnal Trump i z pohledu Pekingu, když letos na jaře rozpoutal obchodní válku s Čínou. Tamní vláda tak hledí k ostrovnímu císařství v naději, že se jí užší spoluprací s ním podaří zmírnit dopady amerických cel na čínské hospodářství. A v neposlední řadě i v naději, že najde spojence pro volný obchod na mezinárodní půdě.

Washington loni na Trumpův popud vycouval z dlouho a obtížně vyjednávaného Transpacifického partnerství (TPP), podobné dohodě o volném obchodu, o jaké vyjednávaly Spojené státy s Evropou. Japonsko a dalších deset zemí se nakonec rozhodlo pakt udržet při životě i bez USA. Vláda v Tokiu se ale zároveň poohlíží i po další iniciativě, tentokrát v režii Pekingu – po takzvaném Regionálním ekonomickém partnerství (RCEP). To se má stát vůbec největší zónou volného obchodu na světě, sahající od východní Asie až po Nový Zéland.

„Všichni cítíme, že je ve společném zájmu udržovat dlouhodobě stabilní čínsko-japonské vztahy, které přispívají ke stabilitě celého regionu,“ ujišťoval po boku svého japonského protějšku na páteční tiskové konferenci čínský premiér Li Kche-čchiang.

Spolu s japonským šéfem vlády do Pekingu přijela i početná podnikatelská delegace. Podle čínského premiéra obě země během Abeho návštěvy uzavřely na 500 obchodních dohod. Ještě před Abeho odjezdem do Číny se hovořilo o tom, že se rýsuje až několik desítek společných čínsko-japonských projektů ve třetích zemích. Figuruje mezi nimi například stavba rafinerie v Kazachstánu nebo solární elektrárny ve Spojených arabských emirátech, jedné z vůbec největších.

Na konto Pekingu zaznívá, že se tak pokouší zlákat Japonce ke svému projektu nové hedvábné stezky, ale v poněkud jiném střihu, než je tomu třeba v případě evropských zemí, Česko nevyjímaje. Oteplování vztahů přece jenom zřejmě nezašlo ještě tak daleko, že by mohla být řeč o sólových čínských veleprojektech přímo na japonské půdě.

Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky