26. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nová trasa peněz: z Pobaltí do Česka. Východní klientela našim bankám důvěřuje

V roce 2014 vstoupila do České republiky ruská Expobank. Získala českou část... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V roce 2014 vstoupila do České republiky ruská Expobank. Získala českou část... | foto: Lidové noviny

PRAHA Kvůli zvýšeným kontrolám v Pobaltí se do České republiky přesouvají klienti z tamních bank. Jednak z ekonomických a bezpečnostních důvodů, svou roli však hraje i politika. Cifršpioni situaci monitorují a hlídají.

Na začátku loňského roku se lotyšská vláda tehdejšího premiéra Mārise Kučinskise pořádně zapotila. Spojené státy americké udeřily na Lotyšsko s obviněním, že v tamní třetí největší bance ABLV Bank dochází k praní špinavých peněz a k porušování sankcí vůči KLDR. Na svého důležitého vojenského spojence sousedícího s Ruskem UA vyvinuly tlak s cílem zpřísnit dohled nad finančními operacemi v lotyšských bankách.

ABLV Bank byla jen dalším případem ve změti bankovních skandálů jako Danske Bank či Swedbank, které ukázaly, že se pobaltské státy staly pračkou na špinavé peníze ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Bankovní stín nad Pobaltím

Lotyšský regulátor – Komise pro finanční a kapitálový trh (FKTK) – pro LN sdělil, že významná část zahraničních klientů se v reakci na situaci raději přesouvá z tamních bank do jiných zemí – zejména do Velké Británie, Ruska, Německa, Švýcarska a také do České republiky. Je otázkou, jaké důvody k tomu movití klienti z Východu mají.

Špínu hlídáme

Ředitel Finančního analytického útvaru (FAÚ) při ministerstvu financí Libor Kazda se domnívá, že český bankovní trh je pro zahraniční klienty zajímavým cílem. „Motivací této klientely může být ekonomická i bezpečnostní stabilita Česka, popřípadě i dobrá kondice našeho bankovního sektoru,“ řekl LN šéf FAÚ. Kazda je nicméně přesvědčený, že zmíněná pětice zemí není kompletní sestavou, kam kapitál zpobaltských zemí odtéká. „Kontrola finančních prostředků transferovaných do ČR z Pobaltí rozhodně není mírnější než v jiných evropských zemích, v mnoha aspektech je tomu spíše naopak,“ uvedl ředitel FAÚ Kazda.

Ubezpečil, že jeho instituce zatím nemá informace o tom, že by se ve zdejších bankách „čistily“ finance získané trestnou činností. „Nebezpečné by to pro ČR z pohledu FAÚ mohlo být v případě, že by se z velké části jednalo o prostředky pocházející z trestné činnosti, tedy tyto transfery by mohly být již považovány za praní peněz, ale takovými informacemi nyní nedisponujeme,“ dodal Kazda.

Vedle ekonomických a bezpečnostních důvodů by další příčinou přesunů mohlo být pro určitou část podnikatelů příznivé politické klima v Česku. Směrem na východ a zejména do Ruska je pootočený především Pražský hrad reprezentovaný nyní mimo jiné prezidentem Milošem Zemanem a jeho poradcem Martinem Nejedlým.

„Myslím, že za přesunem klientely z Pobaltí stojí politika a obavy z budoucnosti. V tomto regionu houstne atmosféra mezi NATO a Ruskem. Bonusy plynoucí z jazykových výhod již nevyváží obavy Rusů, zda se vůči nim v pobaltských státech nespustí represe. Proto mohou hledat nové přístavy pro své peníze,“ řekl LN pod příslibem anonymity vysoce postavený pracovník vedení Finanční správy.

Česká národní banka (ČNB) považuje zabezpečení tuzemského bankovního sektoru za dostatečné.

Pobaltský bankovní sektor v posledních letech kvůli celosvětovým skandálům s finančními domy, jako jsou Swedbank či Danske Bank, prochází turbulentním obdobím. Konkrétně v Lotyšsku živí tamní regulátor naději, že se podaří situaci na tamním trhu postupně uklidnit a obnoví se důvěra v lotyšské banky. Pomoci má zásadní zpřísnění kontroly a omezení rizikových účtů a transakcí. „Došlo k největším změnám ve skladbě klientů lotyšských bank za posledních 25 let,“ uvedla mluvčí FKTK Ieva Uplejová. Ředitel úřadu Pēters Putninš si chválí, jakým způsobem se jeho instituci povedlo omezit rizikové transakce. „Nelze již hovořit o tom, že Lotyšsko je zemí, přes kterou volně a bezstarostně protéká vysoce rizikový kapitál,“ doplňuje šéf FKTK Putninš.

Odliv zahraničních klientů ze zemí bývalého Sovětského svazu z lotyšských bank je značný. Čísla tamního regulačního úřadu FKTK ukazují, že domácí klienti tvoří 80 procent vkladů a účtů v lotyšských bankách, k tomu dalších 10 procent pochází ze států Evropské unie. Takzvaní nerezidenti mimo země EU tvoří již jen zbylých 10 procent. Je zřejmé, že jejich řady se musejí přesouvat do jiných zemí. Od roku 2015 v Lotyšsku významně slábnou – v rámci bankovních transakcí – i platby v amerických dolarech; dominantní měnou se v tomto ohledu stává euro, kterým se v Lotyšsku platí.

Ze zpravodajců bankéři

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že ČNB nyní vstupní bránu na tuzemský bankovní trh střeží ostražitě. Dříve tomu tak ale podle něj být nemuselo. „Případná slabší vstupní kontrola ze strany ČNB tím důvodem (přesunu z Pobaltí – pozn. red.) v současnosti už nebude. To zřejmě mohlo platit v 90. letech minulého století. Tehdy do tuzemské bankovní sféry pronikal například ruský kapitál, založena byla například První česko-ruská banka. Tyto aktivity souvisely ještě se situací před rokem 1989, kdy bylo Československo jedním ze sovětských satelitů, a čilá spolupráce pochopitelně byla patrná například v oblasti zpravodajských a tajných služeb,“ řekl LN Kovanda.

Po pádu železné opony se zpravodajci uchylovali právě do bankovního a finančního sektoru, kde mohli uplatnit své předchozí zkušenosti a informace. „Zužitkovali své kontakty a znalost mezinárodního prostředí. Domnívám se, že tyto vazby se nikdy zcela nezpřetrhaly. Česká republika je pro občany zemí bývalého Sovětského svazu stále atraktivním místem k životu, které ‚dobře znají‘, atraktivním místem k podnikání, ale i k vyvádění finančních prostředků ze své domoviny,“ míní ekonom Kovanda a dodává: „K tomu se náramně hodí banky ovládané ruským kapitálem nebo obecně organizace tak či onak spojené s kapitálem kterékoli ze zemí někdejšího Sovětského svazu, včetně zemí Pobaltí.“

Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky