Aby byl kontext těchto čísel přesný, je nutné dodat, že čtvrtina dotázaných volila odpověď „nejsem si jist“ a zbytek na otázku vůbec nedokázal odpovědět. Povědomí o tom, co se stalo před padesáti lety, je poměrně nízké. Sociologové zjistili, že jen 34 procent Rusů ví o vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a přibližně stejný počet občanů slyšel o této události poprvé v životě.
Rusové, kteří hájí rozhodnutí sovětského vedení, v jehož čele stál tehdy generální tajemník Komunistické strany SSSR Leonid Brežněv, se domnívají, že vstup vojsk zabránil ještě něčemu horšímu – třeba revoluci, nebo dokonce občanské válce. Objevil se i argument, který je populární především mezi starším pokolením: „Osvobozovali jsme je od fašismu, tak jsme byli povinni je kontrolovat i poté.“
Pozoruhodné je, jak hlasů, které souhlasí s okupací, přibývá. Srovnatelný výzkum byl na podobném vzorku respondentů proveden v srpnu 2008. Zatímco před deseti lety si jen 15 procent Rusů myslelo, že okupace Československa byla správnou volbou, dnes je to o 11 procent (!) víc. Naopak počet jejich oponentů se znatelně snížil: z 22 procent v roce 2008 na 13 procent v současnosti.
Tato tendence může souviset se změnou nálad Rusů v posledních letech. O tom svědčí zjištění nezávislé sociologické skupiny Centrum Levada z prosince 2017.
Výsledky jasně dokazují zvyšující se velmocenské nálady obyvatel Ruské federace. Počet těch, kdo si myslí, že ruský národ je vyvolený a má zvláštní poslání, dosáhl historického maxima – o své výjimečnosti je přesvědčeno64 procent dotázaných. Naopak na otázku, zda jsou Rusové „stejný národ jako jakýkoliv jiný“, odpověděla „ano“ jen třetina lidí. Jde o raketový nástup zvýšeného sebevědomí, protože v roce 1992, po rozpadu SSSR, si nadřazenost ruského národa připouštělo jen 13 procent obyvatel.