K útoku došlo 28. září 1973 kolem 11. hodiny dopoledne na pohraniční rakouské stanici Marchegg. Dva ozbrojení palestinští teroristé ukrytí mezi cestujícími vzali několik židovských rukojmích a zavřeli se s nimi v dopravní kanceláři.
Po několika hodinách odjeli autem do Vídně, kde se jim podařilo dostat na plochu letiště Schwechat. Vyhrožovali, že zabijí své čtyři zajatce a také že vyhodí do vzduchu parkující letadla – pokud se Rakousko nezaváže, že ukončí podporu migrace Židů do Izraele.
Zemák 2.0 (banner).
Po desetihodinovém vyjednávání přistoupila rakouská vláda na kompromis dohodnutý velvyslanci několika arabských zemí. Rakousko uzavře tranzitní tábor na zámku Schönau, jejž měla od poloviny 60. let pronajatý Jewish Agency a přes který ruští Židé cestovali do Izraele, a umožní únoscům bezpečný odlet. Což se posléze i stalo.
Slovenská historička Daniela Richterová, působící na britské University of Warwick, v článku psaném pro LN dokládá, že StB věděla o pohybu palestinských teroristů na území republiky a pravděpodobně znala i jejich plány. Nepodnikla proti nim ale nic, protože mezi palestinskými radikály a československou bezpečností existoval neformální pakt.
„Dohody byly takové, že na našem území nemohou uskutečnit útok,“ vzpomíná jeden z bývalých důstojníků StB. „A to byla alfa a omega všeho. Zbytek nás nikdy netrápil. V podstatě když jsme se dohodli, že u nás útok neuskuteční, mohli ho provést jinde.“
Kauza, která zapadla kvůli tomu, že o týden později vypukla na Blízkém východě jomkipurská válka, je dodnes plná nejasností. Není například zřejmé, jak mohli Palestinci propašovat přes hranici zbraně.
