Čtvrtek 13. srpna 2020svátek má Alena 16 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN

Ptejte se na energetickou budoucnost Česka

Edvard Sequens, energetický konzultant, specialista na obnovitelné zdroje.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

Jádro, uhlí, nebo obnovitelné zdroje? Státní energetická koncepce se bude opět přepisovat. Z čeho bude Česko získávat energii za 50 let? Byl boom solární energetiky zlodějinou, nebo šancí do budoucna? Ptejte se Edvarda Sequense, energetického konzultanta, specialisty na obnovitelné zdroje a bývalého člena první Nezávislé energetické komise při vládě ČR.

položených otázek: 59 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (1.3.2012 20:37) Ing. Sýkora Pavel
Co říkáte na projekty Tomiho Okamury energeticky soběstačných vesnic ? Z venkova by tak neodtékaly peníze. Je zájem posílit ekonomicky venkov.
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:01)
Přiznávám, že neznám koncept pana Okamury, ale energeticky soběstačné obce, to je přesně koncept, kterým se potřebujeme dát. Z hlediska energetické bilance (vyrábějí více energie z obnovitelných zdrojů, než na svém území spotřebují) už takové máme – Kněžice, Jindřichovice pod Smrkem apod., za našimi hranicemi v Rakousku nebo Německu jsou takových již desítky a jsou i celé regiony snažící se o energetickou soběstačnost. Ale jde ještě, aby obce a regiony byly energeticky soběstačné i v případě výpadku sítě. Aby dokázaly zajistit energii potřebnou pro život z místně dostupných zdrojů. Osvícenějším starostům už to došlo, další to zjišťují díky rostoucí ceně plynu i elektřiny.
OTÁZKA (1.3.2012 20:42) Ing. Pavel Sýkora
Nezdá se vám budování obrovských centrálních zdrojů elektřiny "20 let po sezoně" ? Mně trochu ano. Dnešní Blackouty hrozí nikoliv z nedostatku, ale z přebytku elektřiny v sítích. Nebylo by lepší budovat přečerpávačky, nebo jiné metody akumulace ? Atomka asi nebude úplně rychle regulovatelná. To umí jiné typy elektráren.
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:04)
Ano, vystihl jste to dobře, paradoxně je v sítích přebytek výkonu a problém pro ČEPS činí záměr postavit v Temelíně nových 2 x 1600 MW. Kvůli jejich regulaci, ale také kvůli rozvedení výkonu. 12 miliard, kolik by nová vedení měla stát jsou peníze schované do ceny elektřiny, nejdou do ceny investice takových zdrojů. Bývalý šéf ČEZu argumentoval potřebou omezit fotovoltaiku a další obnovitelné zdroje, protože by již v létě museli regulovat reaktory a to je nikoliv nemožné, ale obtížné a hlavně by to zasáhlo ekonomiku ČEZu. Na další přečerpávací elektrárny zrovna v České republice není mnoho míst z hlediska výrazně negativních dopadů na životní prostředí.
OTÁZKA (1.3.2012 20:55) Vladimír Šťastný
Dobrý den Nikdo mi doposud nevysvětlil, co se děje s výkonem z OZE, který místní distributoři povinně vykoupí ale dle zákona s ním nesmí dále obchodovat. Jediné, co se podle legislativy smí, je kompenzovat ztráty v přenosové soustavě. Pokud je mi známo, ČEPS na krytí ztrát poptává u těchto výrobců výkon 45MW. Instalovaný výkon jen ve větrných a fotovoltaických elektrárnách je cca 2300MW. Co je tedy s tím zbytkem, který nikdo neobjednal a nikdo nezná okamžik kdy a v jaké velikosti přijde?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:05)
Dobrý den, nejde jen o krytí ztrát v přenosové soustavě, ale i v distribuční, kam je ostatně připojena drtivá většina obnovitelných zdrojů. Ty ztráty jsou cirka 7 % z hrubé spotřeby. Po většinu roku tedy skutečně elektřina z obnovitelných zdrojů v systému pevné výkupní ceny jde na krytí ztrát. Jenže část výrobců dodává v režimu tzv. zeleného bonusu a tato elektřina se normálně obchoduje na trhu. Přesto v čase velmi nízké spotřeby a vysoké výroby z OZE, najmě v létě, je tu přebytek zelené elektřiny převyšující ztráty. Ta je potom obchodována jako odchylka a je ekonomicky problematická pro provozovatele sítě. Proto nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který nabude účinnosti v roce 2013, toto již řeší a zelená elektřina bude obchodována celá.
OTÁZKA (1.3.2012 14:28) Jura
Co říkáte na to, že se Německo zaleklo jaderné katatrofy, zavírají urychleně jaderné elektrárny? Jak budou vedle sebe fungovat dva energetické systémy? Německý, kde plánují 80% OZE v půlce století a český, kde se plánuje kolik? 10-20%?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:12)
Musím Vás poopravit, že by německé rozhodnutí bylo jen reakcí na havárii ve Fukušimě. Ta pouze urychlila proces, který je v Německu dlouhodobý a pouze naplánované odstavení všech reaktorů urychlil. Ano, pokud by v Česku měl vzniknout energetický systém podle náměstka ministra průmyslu Pazdery z 80% založený na jaderných reaktorech, zbytek uhlí, plyn a OZE dokonce ještě méně než máme mít v roce 2020, pak by tu vznikla jakýsi energetický ostrov nekompatabilní nejen s Německem, ale i Rakouskem a celou řadou dalších států na západ, jih i sever od nás. Prostě i tímto způsobem bychom se vyčlenili z evropského směřování.
OTÁZKA (1.3.2012 14:40) Anonym
Můžete nějak okomentovat prohlášení šéfky Energetického regulačního úřadu, která prohlašuje, že by se měla zastavit podpora pro obnovitelné zdroje? Jaký je jejich reálný dopad na cenu elektřiny a proč je vlastně podporovat pomocí výkupních cen - nebylo by lepší, kdyby byly všechny zdroje bez dotací?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:19)
Její prohlášení k obnovitelným zdrojům jsou odborně nekompetentní, ideologicky předpojatá. V tiskové zprávě Energetického regulačního úřadu z 22. února: http://www.eru.cz/user_data/files/tiskove%20zpravy/2012/TZ%20NAP%20final%2022022012.pdf o zastavení podpory je tolik nepravd, že to ani nelze na tomto prostoru vyvracet. Prostě není pravda, že by poměr obnovitelných zdrojů překročil cíle dané Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje, kromě fotovoltaiky a možná v letošním roce ročního cíle u bioplynových stanic. Jenže jak se dozvíte z toho prohlášení, tohle jsou přesně ty zdroje, které podporovat chce. :-) Česko se s podporou našich nejvyšších politiků vydává na cestu k nesplnění závazného podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 13 % na konečné spotřebě v roce 2020. A to přesto, že je jedním z nejnižších v celé EU. Předpokládám, že to Evropská komise nenechá bez reakce.
OTÁZKA (1.3.2012 15:27) Mirek
V poslední době se v souvislosti s obnovitelnými zdroji (např. větrné elektrárny v Německu) stále více píše o blackoutu české energetické sítě. Myslíte že je otázkou času či nikdy k němu nedojde, v této souvislosti. Myslíte si, že máme Německu jen tak poskytovat možnost (prakticky zdarma) přepravovat asi 3000 MW přes naší přenosovou soustavu, stavět nové transformátory atd. Za peníze českých spotřebitelů? Myslíte si, že jaderná energie byť ve velmi vzdálené budoucnosti (desítky let) bude mít renesanci, často čtu články Vladimíra Wagnera, má jiné názory než vy. James Lovelock také změnil názor, myslí že jaderná energetika je atomová energie je jediné řešení globálního oteplení. Já skoro někdy také. Větrné elektrárny , sluneční v dnešní podobě mi připadají jako slepá ulička.
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:27)
Problém chybějícího kapacitně dostačujícího vnitroněmeckého propojení v ose sever-jih, který způsobuje přetoky elektřiny přes Českou republiku je faktem. Ale řešit ho stavbou transformátorů s příčnou regulací na hranicích je cesta zpátky k uzavírání se do národních energetických soustav. že takto přemýšlelo Kocourkovo ministerstvo průmyslu ještě na podzim loňského roku je věc druhá. Jsme přesvědčen, že by přenosy elektřiny měly být zpoplatněny a tím kompenzovány náklady, které s tím máme, resp. má ČEPS. Víte jaderná energetika zajišťuje necelá 3 % (někdy se udává 6 %, ale to je termální výkon reaktoru, větší část získané energie se vychladí do vzduchu nebo vody) energetické spotřeby lidstva. Když si navíc vezmete, jaké úsilí bude jaderný průmysl stát, aby tento podíl alespoň udržel, tak tady žádné řešení neuvidíte.
OTÁZKA (1.3.2012 17:54) Ondrej Sramek
Muzete srovnat proces tvorby energeticke politiky u nas a v nektere vyspelejsi zemi ve smyslu zapojeni vsech relevantnich zainteresovanych stran, prubehu a otevrenosti diskuse oponentnim nazorum, zpusobu tvorby zaveru, atd.? Ma vubec smysl tvorit energetickou politiku na jedno (necele) volebni obdobi?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:35)
To je velmi různorodé, ale čím vyspělejší demokracie, tím je proces vytváření politik, dlouhodobých koncepcí, nejen těch energetických otevřenější veřejnosti. Český přístup, zejména ten z posledního roku, je extrém. Státní energetickou koncepci psal člověk pracující v ČEZu, a právě jen silné energetické firmy mohly ovlivňovat její podobu. Výsledek - nereálný atomově-fosilní skanzen nepřekvapí. Otázkou je, jak může nově jmenovaná komise pod vedením předsedkyně SÚJB Drábové a biochemika Pačese dospět k lepším výsledkům, když obsazení komise rozhodně není nepředpojaté a zcela v ní chybí odborníci na energetickou efektivitu nebo obnovitelné zdroje energie. Energetická politika by měla hledět do delšího období, než je to volební, ale zatím se nám v Česku nedaří. I obecněji, vedou nás politici, kterým dlouhodobější vize směřování společnosti naprosto chybí. Moc mne to netěší.
OTÁZKA (1.3.2012 21:02) stanik
Dobry den.Myslite si,že nehrozi v budoucnu něco podobneho jako je dnešni "jadrova psychoza" v připadech obnovitelnych zdroju.Pokud se vratime v historii do nedavne minulosti a počatku jaderneho věku,tak podobne nadšeni jake je dnes v podobě ekoobnovitelnych zdroju bylo i s jadrem.Viz werichova Civilizace. Děkuji
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:38)
Nejsem si vůbec jist, ze by to nadšení obnovitelnými zdroji dosahovalo té míry jaderného optimismu, co lze vyčíst z archivu padesátých, šedesátých let minulého století, které přežívá už jen v některých jeho protagonistech. My se na to díváme optikou debaty v České republice, kde je to hodně ode zdi ke zdi a veřejnosti jsou zde podsouvány různé mýty. V západní části Evropy, ale třeba i v USA nebo Číně je výrazná podpora obnovitelných zdrojů vnímána jako zcela přirozená cesta, jak posílit energetickou bezpečnost. Ale má své jasné limity. Obnovitelné zdroje, jak to vypadá, nepokryji naši obrovskou energetickou spotřebu. Prostě konec pohádky zvané „nekonečný růst“.
OTÁZKA (1.3.2012 21:37) R.HUSITA
proc se Ceska republika neorientuje na budouci uzivani thoriovych reaktoru a tim lacine elektriny vytlacit uzivani fosilnich zdroju?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:42)
Důvody k nízkému praktickému využívání thoria po ukončených experimentech, které probíhaly ve dvacátém století, jsou ekonomické, ale i technické. Výroba paliva z izotopu U233 je velmi náročná, vzhledem k jeho vysoké radioaktivitě. Ze stejného důvodu vznikají komplikace při přepracování. K významnému rozšíření technologie z těchto důvodů v příštích desetiletích nejspíše nedojde.
OTÁZKA (2.3.2012 6:09) Jaroslav
Lidé i podniky potřebují zaručenou trvalou dodávku energií.Větrníky a fgotovoltaika jsou pravým opakem a navíc musí být jejich výkon neefektivně zálohován i uhelnými bloky.Proč jednáme nelogicky a pácháme energetickou a ekonomickou sebevraždu a s písní na rtech hodláme ještě zvyšovat podíl těchto nespolehlivých a drahých zdrojů?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:48)
Podle pravidel fungování v síti musí být zálohován největší připojený zdroj – u nás jde o jadernou elektrárnu Temelín. Plánovány jsou ještě větší reaktory 1200 nebo 1600 MW. Výkon větrných a solárních zdrojů lze s dobrou pravděpodobností dobře předpovědět a dle jejich očekávaného výkonu se také připravit. Odpadá tím argument na nespolehlivost dodávek. Příklad si můžeme vzít v sousedním Německu, kde jsou větrné nebo sluneční zdroje zálohované bioplynovými stanicemi – jeden čistý zdroj je jištěný druhým a celkově přispívají k decentralizaci energetiky. Je potřeb však uvažovat systémově a dokonce nejenom v hranicích ČR, pokud chceme dobře využít dostupných potenciál obnovitelných zdrojů. K ekonomice. Obnovitelná energie patří k nejrychleji rostoucím energetickým zdrojům. Investiční náročnost solárních elektráren padá každoročně o desítky procent dolů, naopak například projekty jaderných reaktorů se každoročně prodražují. Své zkušenosti s tím mají ve Finsku nebo Francii, kde se ceny staveb atomových elektráren vyšplhaly z původních tří miliard euro na současných šest. Podívejte se například na vyjádření ředitele výzkumu GE, která říká, že solární energetika bude do 5 let levnější než uhlí nebo atom: http://www.bloomberg.com/news/2011-05-26/solar-may-be-cheaper-than-fossil-power-in-five-years-ge-says.html
OTÁZKA (1.3.2012 18:44) Daniel Jakš
Co si myslíte o sluneční enregii a jejím využití. Mám na mysli jak solární panely na střechách domů i velké sluneční parky. Jsou dlouhodobě výhodné i bez dotací? Osobně vnímám tuto energii jako cestu k energetické nezávislosti naší země, kde je solární energie významnou částí energetického mixu.
ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:54)
Když si vezmete, kolik energie dodává sluneční záření, je to jasné. U nás na metr čtvereční dopadne od 950 do 1100 kWh energie ze Slunce ročně. Na celou republiku je to kolem 80 000 TWh, což je cirka 250x víc, než je česká energetická spotřeba. Pozor tím, neříkám, že jsme za vodou, ta energie je málo koncentrovaná, nemůžeme ji ani zdaleka všechnu využít a účinnosti přeměny, pokud jde o elektřinu, zatím také nejsou příliš vysoké. Ale i tak je to energie, se kterou musíme počítat. K ekonomice jsme psal k předchozí otázce, ano půjde to i bez dotací. A to dřív, než si kdo myslí. V našich podmínkách odhaduji i při zpomalení trendu poklesu investičních nákladů oněch 5 let.
OTÁZKA (1.3.2012 19:07) Martin Prax
Dobrý den, jestli ČEZ postaví nový Temelín, pak ne dříve než v roce 2025. Myslíte si, že v té době atomovou elektřinu někdo koupí? Četl jsem, že by do deseti let měly být konkurenceschopné sluneční nebo větrné elektrárny - jak to vidíte vy?
ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:01)
No právě, proto naši politici začínají mluvit o pevné výkupní ceně pro elektřinu z jádra. Dočasné zvýhodnění čistých obnovitelných zdrojů je vnímáno jako nehodná ideologie, což najednou u atomu neplatí. Francouzský účetní dvůr nedávno spočítal, že pokud by chtěla Francie postavit nové jaderné elektrárny, tak cena jejich elektřiny bude oproti té z větrných elektráren vyšší. Mezinárodní energetická agentura, kterou v případě obnovitelných zdrojů rozhodně nelze podezřívat z přílišného optimismu, ukazuje totéž u sluneční energie.
OTÁZKA (1.3.2012 19:20) Ing. Pavel Sýkora
Promiňte, ale za 50 let, ani jádro, ani uhlí. Kolem roku 2040 až 2050 již nebudou existovat velké nadnárodní elektrárenské společnosti typu ČEZ. Budou energeticky soběstačná města, nebo ulice. Již dnes se připravuje několik projektů na geotermílní elektrárny v ČR. Nejnovější má skvělý teplotní gradient 5 stupňů / 100 m. Kdo by vám kupoval za 50 let to uhlí ? A to nemluvím o Stirlingových motorech v plynových kotlích,. co se začaly prodávat loni,... Vývíj jde dál. Ani uhlí, ani Uran. Nové technologie.
ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:06)
V zásadě s vámi souhlasím a to co se kolem nás děje, ona kampaň vůči obnovitelným zdrojům a nezřízená podpora jaderné energetiky nebo silná kampaň za další těžbu hnědého uhlí za limity, to ukazuje na střet starého a nového. Dnes jsou naši politici silně ve vleku velkých energetických firem. Hrozí tedy, že si svoji pozici budou chtít ještě dlouho udržet a modernizaci naší ekonomiky blokovat.
OTÁZKA (1.3.2012 19:27) Ing. Pavel Sýkora
Nemyslíte, že otázka je špatně položena ? Já myslím, ani uhlí, ani ropa, ani uran. Vývoj jde velmi rychle dopředu. Od roku 20 již budou jen plusové domy. Již dnes je plusový dům dosažitelný. Dnešní domy málo zateplené, 350 m čtverečních, bez zdrojů tepla, spotřebují na vytápění a teplou vodu 5 700,- Kč od května 2011 do vánoc 2011. Vše je měřeno ON line 9 kalorimetry, jako projekt Inteligentní dům inteligentně. Pokud takový dům doplníte fotovoltaikou, nebo malou domácí větrnou elektrárnou, rázem máte plusový dům. -------------------------Průtažná vzduchová turbína točí i když anemometr stojí ! Včera jsem si to byl filmovat. Ideální k rodinným domům do rovin. ---------------Nemyslíte tedy, že otázka je špatně položena ? ----------------Nejprve je nutné správně položit otázku.
ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:09)
Děkuji. Otázku si špatně kladou i tvůrci energetických konceptů, které jsou přehnaně zaměřeny na stranu zdrojů a řešíme, jestli uhlí, atom, plyn nebo slunce. přitom zcela logicky základní první otázka musí znít - kolik energie budu nezbytně potřebovat, když omezím plýtvání.
OTÁZKA (1.3.2012 19:36) Zip
Dobrý den, v souvislosti s odstávkami JE v Německu a budováním větrných parků na severu vyvstává otázka rizika blackoutu u nás. Myslíte, že existuje reálná možnost, že Německo (i my) posílíme přenosové sítě? Premiér Nečas nedávno prohlásil, že hraniční speciální trafa, pro regulaci protékané energie, u nás stavět nebudeme. Co sleduji články mám pocit, že je to jedniné praktické řešení. Dá se premiérovo prohlášení, které nejspíš mnohem víc politické, než praktické, dá přebíd reálnými argumenty? A nebude pak už pozdě? Děkuji
ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:17)
Dobrý den, už jsem na to odpovídal výše, cesta hraničních transformátorů je sice praktickým řešením, ale neztotožňuji se s ním. A navíc i zde je problém času - než by se postavily, trvalo by to několik let. Je potřeba ale vnímat prohlášení našich politiků k blackoutům také trochu jako další klacek vůči všem obnovitelným zdrojům. Například přetížení přetoky několika tisíc MW z Německa do Rakouska v druhé dekádě února nebylo kolísání díky větrným parkům, ale díky exportu elektřiny z Německa (ano i v při odstavení svých reaktorů má Německo přebytkovou bilanci v elektřině) přes naše území. Málo už se také ví, že jen dílem je problém německé elektřiny tekoucí přes Česko, technický a dílem je ekonomický - ubírá volné profily ČEZu na export naší elektřiny. A ten je vážně nejvyšší v historii, vyvážíme už celý Temelín i s Chvaleticemi dohromady.
přeposlat e-mailem