ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:48) Nepochopení role a možností čisté energetiky má řadu příčin. Jednou z nich je bezesporu silná lobby velkých energetických firem: ČEZu a těžebních společností. Když se podíváte na minulé a současné návrhy energetické koncepce, pak vám musí být jasné, že 18 nových reaktorů nebo bourání Horního Jiřetína kvůli uhlí není energetická politika pro občany, ale pouze pro ekonomický zájem těchto společností. Musíme přestat žít v iluzi, že je naše pojetí energetiky dokonalé. Česko denně utratí okolo 250 milionů korun pouze za import ropy a ropných výrobků. Environmentální škody a dopady na zdraví i majetky, prostě to, čemu se říká externality související s výrobou elektřiny v ČR dělají podle deset let staré studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy více než 60 miliard korun ročně. Pětinu "platíme" jen kvůli exportu elektřiny. Česká republika spotřebuje na každou vyrobenou korunu HDP o 40–50 % více energie než patnáct států staré EU. To zvyšuje náklady průmyslu a podkopává pozici českých podniků na globálních trzích. Politici se mohou inspirovat progresivní energetické vizí nejenom v Německu, ale třeba v Dánsku. Vláda chce tamní ekonomiku zbavit uhlí a ropy a do roku 2035 by měly být všechny dodávky elektřiny a tepla ze 100 procent z obnovitelných zdrojů. Více zde: http://temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=158:dansko&catid=51:energeticka-politika&Itemid=93 .

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:10) Tak je otázkou, jestli vývoj reaktorů 4. generace, které máte na mysli, bude tak rychlý, že by byl k dispozici již v druhém desetiletí, spíše ne, mnozí odborníci, kteří na těchto projektech pracují hovoří, že nejdříve mohou jít do komerčního provozu v polovině století. Ale technologie, která je uvažována pro Temelín je co se bezpečnostního konceptu týče stále tatáž, jaká se staví již několik desítek let a přitom jde o rozhodnutí na dalších sto let. OZE půjde spíše cestou spolupráce v sítích a řízení spotřeby, protože akumulační systémy (jakkoliv i ty budou vznikat) jsou náročné na materiál a rovněž i část energie ztrácí. Spalovat uhlí si v podstatě nemůžeme dovolit už jen z hlediska emisí uhlíku, který je v něm, pokud vezmeme konečně vážně problém globálních klimatických změn. Neumím preferovat jednu plodinu z těch, co jsou využívány anebo zkoušeny pro energetické využití jako nejeefektivnější, protože to navíc nemůže být jediné kriterium. Ale zcela určitě nepůjde o pšenici přeměňovanou na etanol nebo řepku na bionaftu. Energetická výnosnost řepky na bionaftu (ERoEI) se pohybuje někde mezi 0,9 a 1,2 (v USA až k 0,7). Vyjádření v čistém energetickém zisku se pohybuje okolo 0,8. řepku ale taky můžeme využívat čistě lokálně, farmář si z ní může lisovat olej pro pohon vlastní techniky, což minimalizuje energetické vstupy do přeměny a navíc je to jednoduchý způsob, jak zajistit mobilitu v zemědělství bez závislosti na ropě.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:13) Zkuste se prosím podívat na energetiku v širších souvislostech. Co je horší monstrum: povrchový důl kvůli kterému byly zbourané desítky obcí a vydolovány stovky kilometrů čtverečních krajiny (http://www.photoserver.eu/image/velke/403/403202.jpg), nebo větrná elektrárna na kopci? Samozřejmě nikde by neměla být jakákoliv elektrárna (nebo jiné energetické zařízení - třeba úložiště vysoceradioaktivního odpadu) prosazovaná proti vůli místních obyvatel. Rozvoj větrné energetiky se řídí řadou předpisů – jsou například vyjmuté oblasti zařazené v systému NATURA a projekty procházejí připomínkovým řízením v rámci procesu EIA. Ve všech fázích se může zapojit veřejnost a vyjádřit svůj názor.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:14) O odpověď jsme se již pokusil.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:18) Na našem území vzniklo 38 velkých hlušinových odvalů (Jáchymovsko, Tachovsko, Příbramsko, Stráž pod Ralskem, Dolní Rožínka atd.) o celkovém objemu 43 milionů m3 na ploše 2,5 milionu m2. V otevřených odkalištích je 47 milionů tun radioaktivních kalů. V okolí Stráže pod Ralskem došlo vedle toho při tzv. hydrochemické těžbě uranu k největším kontaminacím podzemních pitných vod v české historii. Do podzemí zde byly vtlačeny více než 4 miliony tun kyseliny sírové a dalších chemických látek. Kyselý uranový výluh byl poté čerpán na povrch, uran z něj chemicky separován a loužicí medium se zpětně vtlačovalo pod zem. Dnes plocha zamoření dosahuje 24 km2. Náklady na sanaci chemické těžby přijdou státní rozpočet každoročně na 2 miliardy korun a potrvají nejméně do roku 2030. Místa zničená těžbou uranu nejsou jen v Česku, další najdete v Rusku, Německu nebo Indii. Atomová energetika má opravdu výjimečné postavení z pohledu krytí případných škod, protože využívá omezenou odpovědnost provozovatelů za škody, které může havárie atomového reaktoru způsobit. U nás má například ČEZ zákonem sníženou odpovědnost na pouhých osm miliard korun. Přitom odhady velké havárie v Evropě překračují hranici bilionu korun. Jde současně o největší skrytou dotací na výrobu elektřiny jaderným štěpením. V prostředí volného trhu by si musel provozovatel jaderné elektrárny sjednat plné pojištění, které by samozřejmě zohledňovalo pravděpodobnost velké havárie. Podle expertů z lipského institutu pro pojišťovnictví lze tuto dotaci vyčíslit v intervalu mezi 14 centy za kWh až 2,36 eury na kWh. Pro porovnání, pokud by platila-li by spodní hranice, pak by byla cena elektřiny z jádra v Británii dvakrát dražší než dnes a směle by jí konkurovala energie z větru s cenou o polovinu levnější (0,14 eurocentů na kWh). Více: http://temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=171:hrajme-fer-hru&catid=49:ekonomika-jadra&Itemid=91

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:25) Struktura české energetiky by se měla během několika desetiletí proměnit právě k menším zdrojům blízko míst spotřeby, prostě decentralizovaný systém. Nevidím v něm jen obnovitelné zdroje, určitě svoji významnou roli po další desetiletí bude hrát i zemní plyn, ale nemůže dominovat a jeho podíl by měl klesat. Operativní řízení nabídky a poptávky, obousměrná komunikace, ostrovní soustavy schopné nezávislého nouzového provozu, nasazení statisíců malých decentralizovaných zdrojů a další prvky, to je cesta k energetické bezpečnosti. Současný centralizovaný systém, kde malý počet elektráren jednosměrně dodává energii spotřebitelům vzdáleným často stovky kilometrů, je velmi náchylný na technické havárie i záměrné útoky. Předpokládám, že jste neměl na mysli využití uhlí, byť v lokálních zdrojích. Bez něj se budeme muset obejít nejdříve z jednoduchého důvodu - jeho roztěžené zásoby končí. Prolamovat územně-ekologické limityx těžby a bourat další obce by nás přišlo draho. Odborníci z Univerzity Karlovy tento týden zveřejnili studii, podle které by škody z prolomení limitů těžby v severních Čechách vyšly až na 1300 miliard korun. Viz: http://www.koreny.cz/news/prolomeni-limitu-tezby-by-zpusobilo-externi-naklady-1-3-bilionu/

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:29) Využití odpadního tepla z atomových elektráren vypadá lákavě. Bohužel pouze na první dojem. Města, u kterých se toto řešení zvažuje, se tak stanou závislá na dodávkách tepla od ČEZ. A stavět nové reaktory jen kvůli zajištění tepla pro obce nebo zemědělství pak nedává smysl. Pro řešení vytápění sídel je tu pro budoucnost výrazně efektivnější řešení - snížit nadměrnou spotřebu. Pomocí energetické renovace domů, například pomocí zateplování nebo výměny oken lze nahradit celou polovinu současné spotřeby tepla v budovách.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:32) Ani mne to netěší. Paní Vitásková jako bývalá vrcholná plynařka vnímá podporu biometanu jako možnou konkurenci, proto vůči ní spustila doslova aktivistickou kampaň. Mrzí mne ale, že v zákoně je podpora pouze vtláčení do sítě zemního plynu, ale ne podpora pro náhradu v dopravě, což je vhodnější pro zemědělské bioplynové stanice často velmi vzdálené od nějaké plynovodní "trubky".

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:35) Stejně jako uhelné elektrárny s málo efektivní technologií výrazně znečišťují ovzduší, tak nová vodní nádrž může v závislosti na jejím umístění nezvratně poškodit cennou přírodu v místě, které by zaplavila.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:40) Je to bezesporu podivné a jakoby to dávalo za pravdu hlasům, že Kubova koncepce se od té Kocourkovo sice bude lišit počtem reaktorů, ale co se týká energetické efektivity nebo obnovitelných zdrojů, tak nikoliv. Pokud budeme oblast obnovitelných zdrojů a šetření energií vnímat jen jako jakési přívažky diktované Evropskou unií nemá Česká republika šanci sestavit udržitelnou energetickou koncepci. Jedná se zároveň o jedny z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví, která mají potenciál zaměstnat desítky tisíc lidí a výrazně přispět ekonomice.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:44) Například Energetický regulační úřad dělá maximum pro to, aby našel důvody pro zastavení podpory pro obnovitelné zdroje. Obdobně ČEPS diskutabilně využívá problém s německým větrem proti domácích obnovitelným zdrojům. Přitom mají obě instituce máslo na hlavě samy. ČEPS věděl od roku 2004, že v ČR postupně porostou obnovitelné zdroje, ale sítě na ně nechystal. Kde je aktivní, tak je to pouze příprava vedení pro další reaktory v Temelíně Kočín-Mírovka. Díky mediální kampani si dneska už běžný čtenář nebo posluchač myslí, že investice více než 50 miliard korun, kterou hodlá ČEPS vydat v budoucích letech na investice, je kvůli obnovitelným zdrojům. Přitom to jsou akce plánované již dříve pro renovaci dosluhujících vedení, posílení nových míst spotřeby jako je Ostravsko, rozvedení výkonu z nových reaktorů, paroplynových a dalších uhelných zdrojů. Na obnovitelné zdroje také samozřejmě padne kus pomyslného koláče investic, ale jde jen o malý dílek.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:46) Oficiálně nikoliv, není žádná koncepční podpora, navíc, pokud je to místo na řece ve vlastnictví Povodí, tak toto již několik let blokuje Ministerstvo zemědělství s odkazem na strategii rozvoje povodí, kterou ale nikdo nikdy neviděl.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:47) Ano je. Omlouvám se, že to již nerozvedu, odkáži na podobné otázky ohledně decentralizace dnes již zodpovězené.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:50) Dobrý den, neexistuje žádný neřešitelný důvod. Ano je tu stav podfinancování rozvoje přenosových sítí, který se začíná řešit až teď a pak je to skladba našich elektrárenských zdrojů. Platí - čím více obtížně regulovatelných velkých zdrojů, tím méně fluktuujících malých zdrojů vedle sebe může bez obtíží pracovat. Ale také to neplatí absolutně, pokud jsme dostatečně propojeni s okolními soustavami.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 15:56) Dobrý den, je tomu jinak. Současná energetika je závislá na Rusku - drtivá většina ropy je z východu, 70 % zemního plynu je z Ruska, 35 % elektřiny je závislé na ruském jaderném palivu. Ten kdo plánuje další reaktory, plánuje posílení naší závislosti a to opět s velkou pravděpodobností na Rusku, když jej tak zdůrazňujete. Drtivá většina plynu končí na vytápění budov a tam je jasné a řešení - snížení spotřeby zateplováním a stavbou domů s minimální potřebou energie. Systém obnovitelných zdrojů lze nastavit tak, aby v něm podíl zemního plynu nebyl výrazný a klesal. Vhodně zvolená kombinace větrných, solárních a biomasových či bioplynových stanic znamená, že plynové zdroje k záloze nepotřebujete, a když tak pouze v malé míře.