JAN BURIAN, písničkář Laureen Slaterová: Pandořina skřínka. Největší psychologické experimenty 20. století (Dokořán a Argo) Žánrově pro mě nesnadno zařaditelná knížka, která popisuje historii někdy dosti neuvěřitelných pokusů na lidech takřka detektivním způsobem, nevyhýbá se ani absurditám a bizarnímu humoru. V záplavě takzvané psychologické literatury rozhodně ostrůvek, kolem kterého by člověk-čtenář neměl proplout, naopak po jeho návštěvě hrozí, že bude nejen vzdělanější, ale i moudřejší... PETR FIALA, kapelník skupiny Mňága a Žďorp Josef Formánek: Mluviti pravdu (Smart Press) Konečně něco českýho k věci. Něco pořádně a dobře napsanýho. Smekám.
JOSEF RAUVOLF, redaktor týdeníku Instinkt Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř (Revolver Revue) Cesty na Sibiř Martina Ryšavého mohou odradit svou obsáhlostí, po pár stránkách ale nevadí. Autentické vyprávění o anabázích na ruské Sibiři můžeme vnímat jako pouhý cestopis, vzácnější i díky značné otevřenosti autora, nemluvě o všech těch reáliích ze života Jakutů, Evenků a dalších obyvatel nehostinného kraje a hledání odkazu sibiřských šamanů. Knihu ovšem můžeme vnímat i jako hledání sebe sama, kdy všechny ty více či méně atraktivní okolnosti slouží pouze jako kulisy poctivé a trnité cesty k sobě samému.
ANEŽKA CHARVÁTOVÁ, překladatelka Rudolf Sloboda: Rubato (Kalich) Už dlouho si chci přečíst na základě doporučení mnoha přátel Slobodovu Lásku. Začala jsem místo ní Rubatem a rozhodně nejsem zklamaná. Překlad Terezy Boučkové se čte tak samozřejmě, že člověka až zarazí, když se objeví kulisa Bratislavy. Docela by mě zajímalo, jestli bych si knížku stejně vychutnala i slovensky... MIROSLAV BALAŠTÍK, šéfredaktor literárního měsíčníku Host V souřadnicích volnosti (Academia) Mimořádně důležitý pokus o uspořádání literatury 90. let. 20. století. Kromě interpretace mnoha klíčových děl z oblasti poezie, prózy i dramatu - doplněné o medailony autorů, ukázky z knih i kritické ohlasy - jsou cenné také syntetické studie, které reflektují jak obecné tendence v dané oblasti, tak dobový kontext a proměnu literárních institucí - časopisů, nakladatelství, literárních cen.
ERIKA HNÍKOVÁ, filmová dokumentaristka Miljenko Jergovič: Sarajevské Marlboro (Periplum) Náhodou se mi do rukou dostala tenká knížečka Sarajevské Marlboro Miljenka Jergoviče plná fascinujících povídek, odehrávajících se za války. I přes tuto mezní situaci jsou příběhy vtipné, sarkastické, moudré, poetické i zneklidňující zároveň. LADISLAV NAGY, překladatel Sarah Watersová: Zlodějka (Argo) Autorka dokazuje, že i v dnešní době lze psát dlouhé romány. Zlodějka je brilantně vystavěná kniha, která přes spleť různých odboček drží úžasně pohromadě.
MICHAL JAREŠ, literární historik Edward Gorey: Kuriózní lenoška a jiné příběhy (Dokořán) Konečně se někdo rozhodl vydat klasika všech klasiků v rámci obrázkového vyprávění. Gorey je nezařaditelná persona ve všem, absolutní solitér, parodující secesní styl - není to ani komiks, spíš příběh s obrázky. Jenže ty příběhy jsou v odkazu na Wilhelma Busche hodně drsné, zlé, nelítostné a hlavně černohumorné.
JAN NEJEDLÝ, literární publicista Různí autoři: ...ode dna!
(Clinamen) Almanach absurdity. Důkaz, že nesmysl může být až posvátný. Asi takhle by psala Božena Němcová, kdyby se dožila.
P. S. Po zmrtvýchvstání týden necvičit.
JIŘÍ PADEVĚT, ředitel nakladatelství Academia Matila C. Ghyka: Zlaté číslo aneb Jak pýthagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace (Argo a Dokořán) Pythagoras, Platon, Klement Alexandrijský, Sirény, sněhové vločky, Edgar Allan Poe, Eleusinská mystéria a další zajímavé osobnosti, jevy a místa, které spojuje matematika, mystika čísel a zlatý řez. Přesně, jak se často říkalo ve starých nakladatelských prospektech: Zábava, poučení, napětí.
TOMÁŠ DIMTER, překladatel Plzeňsko. Příroda - historie -život (Baset) Již pátý čtyřkilový foliant z nakladatelství Baset je pro mě bezkonkurenčně nejlepší knihou měsíce. Po Šumavě, Novohradských horách a Krkonoších jde o další výtečný příspěvek ke komplexnímu mapování významných oblastí Čech a Moravy.
VIKTOR JANIŠ, překladatel Sarah Watersová: Zlodějka (Argo) Ač by se podle všech těch kriminálních živlů, sirotků, vězení a blázinců mohlo zdát, Sarah Watersová není jen tak nějakým epigonem Charlese Dickense. Její mnohovrstevnatý portrét viktoriánského Londýna není ani za mák sentimentální, a už vůbec ne asexuální. Zlodějka potěší milovníky detektivek, historického románu i lesbické beletrie. A také dobrých obálek, protože ta od Honzy Bažanta se do atmosféry románu trefila mimořádně dobře. LIBUŠE BĚLUNKOVÁ, šéfredaktorka A2 kulturního týdeníku Dag Solstad: Ostych a důstojnost (Pistorius & Olšanská) Novela norského velikána, poprvé přeloženého do češtiny. Ke čtenáři mimořádně přilnavá evokace všedního lidského trapna; unylosti, zoufalství, samoty. Středoškolský učitel - tradiční otloukánek prozaiků - se tu díky záchvatu, vyvolanému rutinním střetem s kanonizovanou Ibsenovou Divokou kachnou, stane hrdinou. V knize mne fascinují dvě - lehce pohrdavě zachycená - témata: život v knihách, konkrétně v neforemné, ale drahé kuličce klasických středoevropských románů 20. století, a brilantně vyjádřený neodbytný pocit, že pochopení vlastního tupoživota je blízko.
