1. prosince 2017 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Operní kumpáni a Acis s Galateou z loutek v Operním panoramatu Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Acis a Galatea – Patricia Janečková, Collegium Marianum, Buchty a loutky –... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Acis a Galatea – Patricia Janečková, Collegium Marianum, Buchty a loutky –... | foto: Petr Dyrc

Rolando Villazón a Ildar Abdrazakov zahájili v Praze turné ke svému novému CD s operními duety pro tenor a basbaryton. Collegium Marianum oslavilo dvacetiny inscenací Händelovy opery Acis a Galatea ve spolupráci se souborem Buchty a loutky.

Zatímco sopranistka a tenorista se na koncertních pódiích setkávají často, společný recitál dvou mužských hlasových oborů - tenoristy a basisty, resp. basbarytonisty - nebývá častý. Rozhodli se pro něj hvězdy těch nejvýznamnějších operních domů - původem mexický tenorista Rolando Villazón a ruský basista Ildar Abdrazakov. Každého z nich u nás známe samostatně nejen z jejich dlouhé řady CD i DVD nahrávek, ale i z jejich dřívějších pražských recitálů a také z operních přenosů (Villazón jako Nemorino i režisér Nápoje lásky z Baden-Badenu, Abdrazakov z MET jako Raimondo v Lucii z Lammermooru/2009, Jindřich VIII. v Anně Boleně/2011, Kníže Igor/2014, Figaro ve Figarově svatbě/2014 a Escamillo v Carmen/2014). Jejich vzájemná kombinace ovšem otevírala méně konvenční dramaturgické možnosti a zajímavé hlasové kombinace. Sólisté je pohříchu využili jen na své nové nahrávce s duety z francouzských a italských oper, kterou v letos v září pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina vydal label Deutsche Grammophon. Zařadili na ni nejen jeden z nejslavnějších duetů pro tuto hlasovou kombinaci - C’était le soir ... Au fond du temple saint, ve kterém si v Bizetových Lovcích perel cejlonský vůdce Zurga a jeho přítel Nadir slibují, že zapomenou na svou rozepři kvůli stejné dívce. Jsou na ní dále dueta z Boitova Mefista, Donizettiho Dona Pasquala a Nápoje lásky, Verdiho Simone Boccanegry, Gounodova Fausta nebo Bizetovy Carmen.

Jenže z této dramaturgie nahrávky na pražském koncertě ve Smetanově síni, kterým zahájili své evropské turné k propagaci toho CD, zůstaly jen trosky, všehochuť. Villazón a Abdrazakov jakoby nedůvěřovali atraktivitě vybraných duetů a z nahrávky na koncertě zazpívali vlastně jen jeden – Strano figlio del caos - klíčovou scénu z Boitova Mefistofela, ve které tento ďábel sebejistě nabízí Faustovi splnit jakékoli přání výměnou za jeho duši. Tato opera v rámci programu recitálu tvořila ucelený blok, který obsahoval také posměšnou árii Son lo spirito che nega sebevědomého Mefista s hvízdáním, ke kterému Abdrazakov vyprovokoval i publikum, a Faustův epilog Giunto sul passo estremo s úvahami o promarněném životě, který Villazón až přeplnil emocemi.

Rolando Villazón, Ildar Abdrazakov – Smetanova síň Obecního domu Praha 20. 11. 2017.
Acis a Galatea. Collegium Marianum, Buchty a loutky – Barokní podvečery 26. 11. 2017.

Jinak byl koncert příliš pestrým mixem slavných koncertních písní Verdiho, Stanislaoa Gastaldona, Lugiho Denzy a Sergeje Rachmaninova, romance ze zarzuely a operních árií a scén, když Abdrazakov v Praze zopakoval z Verdiho Attily zlou snovou předtuchu tohoto hunského válečníka, která vyústí do vítězného odhodlání. Vystoupení zakončili společně podobně jako na CD doplňkem, ve kterém jeden druhého „zasvěcují“ do hudby typické pro jejich tak odlišné země - Villazón „učil“ Abdrazakova ohnivou Granadu, zatímco Abdrazakov kontroval táhlou ukrajinskou romancí Černé oči.

Do Villazónovy oslnivé pěvecké kariéry, jak jsme ji v Praze zažili v roce 2005, zasáhla vrozená cysta na hlasivce, kdy musel na tři roky (2007-10) dokonce přerušit vystupování. Dokázal se vrátit a po sérii jeho čtyř pražských recitálů v letech 2012 až 2015 nabitá Smetanova síň znovu propukala frenetickým nadšením už ve chvíli, kdy se tento charismatický Mexičan s uhrančivýma očima objevil na pódiu a ještě nezazpíval ani notu. Tentokrát však jeho hlas zněl unaveně, omezil se na dynamickou hladinu od fortissima po mezzoforte, do výšek se lámal, což Villazón zakrýval teatrálním přeháněním emocí od zdrceného štkaní po hurónské hlaholení s nepříjemným vyrážením konce frází. Co chybělo Villazónovi ve zpěvu, nahrazoval svým spontánním extrovertním šoumenstvím. Takový dar Abdrazakov nemá a Villazónovu temperamentu spíše jen sekundoval. Pěvecky to však byl Abdrazakov, který se tentokrát stal hvězdou večera. Po svých pražských vystoupeních loni a předloni znovu oslnil svým sytým sametovým temným hlasem s širokým legatem kantilény. Má pevný, kovový základ, ze kterého dokáže vystoupat do barytonových výšek, a měkké nasazení s plynulým rozvinutím do velkého oblého zvuku.

Sólisty doprovázela Janáčkova filharmonie Ostrava, která s nimi absolvuje turné s výjimkou pařížského vystoupení v Théâtre des Champs-Elysées i v Berlíně, Baden-Badenu, Stuttgartu, Mnichově a ve vídeňském Konzerthausu. I když pod taktovkou ruského dirigenta Guerassima Voronkova hrála ostravská filharmonie spolehlivě, poslouchat v jejím podání omílanou výplň pěveckých recitálů - intermezzo z Mascagniho Sedláka kavalíra - byla nuda, podobně jako usedlou interpretaci Tance hodin ze 3. dějství Giocondy Amilcare Ponchielliho, kterému i v závěrečném prestissimu chyběla jiskra. Bez rafinovanějšího propracování detailů odezněla meditativní předehra ke 4. části oratoria La Vierge Julese Masseneta. Efektní dovádivá předehra ke komické opeře Donna Diana Emila von Rezniceka alespoň mohla navnadit nejen české publikum, ale v rámci turné i to zahraniční, na koncertní uvedení celé opery. Na březen příštího roku ho připravuje Státní opera jako připomínku její úspěšné premiéry v tehdejším pražském Novém německém divadle v roce 1894.

Rolando Villazón, Ildar Abdrazakov – Smetanova síň Obecního domu Praha 20. 11....

Celkově ani Villazón, ale ani Abdrazakov na svá charismatická pražská vystoupení z minulých let společným recitálem nenavázali. S svou komerční povinnost vůči nové nahrávce ovšem splnili.

Rolando Villazón (tenor) a Ildar Abdrazakov (bas/baryton)

Emil Nikolaus Joseph von Reznicek: Předehra k opeře Donna Diana, Giuseppe Verdi: L’esule

(Rolando Villazón), Giuseppe Verdi: Mentre gonfiarsi l’anima parea… Oltre quel limite, t’attendo, o spettro! (Attila) – Attila, 1. dějství (Ildar Abdrazakov), Arrigo Boito: Giunto sul passo estremo (Faust) – Mefistofele, epilog (Rolando Villazón), Arrigo Boito: Son lo spirito che nega sempre (Mefistofele) – Mefistofele, 1. dějství (Ildar Abdrazakov), Arrigo Boito: Strano figlio del caos (Faust & Mefistofele) – Mefistofele, 1. dějství (Rolando Villazón & Ildar Abdrazakov), Reveriano Soutullo Otero & Juan Vert: Ya mis horas felices (Germán) – La del Soto del Parral, 1. dějství (Rolando Villazón), Sergej Rachmaninov: Не пой, красавица, при мне / Nezpívej, krasavice (Ildar Abdrazakov), Jules Massenet: Le dernier sommeil de la Vierge / Poslední spánek Panny – La Vierge, Stanislao Gastaldon: Musica proibita (Rolando Villazón), Luigi Denza: Occhi di fata / Oči víly (Ildar Abdrazakov), Amilcare Ponchielli: Tanec hodin – La Gioconda, Agustín Lara: Granada - arr. Guerassim Voronkov (Rolando Villazón & Ildar Abdrazakov), Florian Hermann: Очи чёрные / Oči černé - arr. Guerassim Voronkov (Rolando Villazón & Ildar Abdrazakov). Dirigent: Guerassim Voronkov, Janáčkova filharmonie Ostrava. Smetanova síň Obecního domu Praha 20. listopadu 2017.

Hodnocení 65 %


Něžně loutkový Acis a Galatea k dvacetiletí souboru Collegium Marianum

Soubor Collegium Marianum u nás už před dvaceti lety, v té době průkopnicky, razil cestu za historicky poučenou interpretací, která neupadala do školometského papouškování pouček vyčtených z barokních traktátů. S tvořivým muzikantstvím na ní pod vedením Jany Semerádové vystavěl dramaturgickou objevnost a pojetí, které přemosťuje staletí a oslovuje současné publikum. Lásku, milostná trápení, touhu, ale i smutek, nenávist nebo výbuchy vášní, jak je právě barokní hudba umí tak výstižně vyjádřit, prožívali lidé 17. a 18. století obdobně jako my dnes. A součástí Collegia Marianum je také Týnská škola, specializované vzdělávací a kulturní centrum historických umění, které navazuje na ideje středověké latinské Týnské školy v Praze.

Collegium Marianum ovšem hledá možnosti, jak vykročit z přece jen úzkého žánru koncertů, jakkoli inspirativně pořádaných v prostorách navázaných na zvolený hudební program s výmluvnými názvy témat: Zrození virtuozity, Harmonie národů, Roma aeterna, Slasti a milosti, Femina aeterna, Venezia nebo Versailles. Takovou sférou působnosti Collegia Marianum se stala opera z dob, kdy se tento nový žánr na počátku 17. století vyklubal z učeneckého mudrování nad antickým divadlem v opulentní zábavu, které se oddávala dvorská společnost na královských a šlechtických sídlech i publikum ve veřejných divadlech. Dnes bychom ji mohli přirovnat k popularitě filmu nebo muzikálových show, tehdy byli hlavními hvězdami adorovaní kastráti.

Způsobů, jak dnes zprostředkovat tento typ zábavy, je mnoho. Od lpění na dnes známých dobových interpretačních kánonech, jak ho u nás reprezentuje soubor Hof-Musici přímo v prostoru dochovaného českokrumlovského zámeckého barokního divadla, přes dovádivě hravé parafráze, se kterými oživuje postupy barokního divadla soubor Ensemble Damian, až po kombinaci „poučeného“ hudebního nastudování, nad kterým vznikne současný divadelní tvar, což předvedl soubor Collegium 1704 v inscenacích Myslivečkovy Olympiády nebo Vivaldiho Arsildy.

Acis a Galatea. Collegium Marianum, Buchty a loutky – Barokní podvečery 26. 11....


Collegium Marianum se od historizujících inscenací (zejména La serva Padrona, ale i Scarpiové), které zprostředkovávaly dobové postupy barokního divadla s jejím kánonem gestiky paží a rukou, pestrými kostýmy, výrazným líčením a scénografickými „zázraky“, posunulo k osobité poetice propojení barokní opery se sólisty a loutkového divadla. Už před čtyřmi lety ke Calisto Francesca Cavalliho Jana Semerádová přizvala ke spolupráci divadelní uskupení Buchty a loutky. A letos na ni navázala inscenace opery Georga Friedricha Händela Acis a Galatea.

Händel zhudebnil hned několikrát příběh z Ovidiových proměn o lásce vodní víly Galatey a pastýře Acise, kterou zničí žárlivý obr Kyklop tím, že na Acise hodí balvan, a Galatea jeho krev promění v životadárný pramen. Tento v baroku tak oblíbený pastorální mytologický námět zpracoval Händel nejprve během svého raného „učednického“ italského období v roce 1708 jako italskou serenatu. Tu jsme mohli v české premiéře slyšet letos v rámci festivalu Smetanova Litomyšl v Nových Hradech. O deset let později se Händel během svého britského působení k příběhu Acise vrátil s novou hudbou na anglické libreto Johna Gaye (aniž tušil, že právě jeho a Pepuschova Žebrácká opera bude stát za prvním z bankrotů jeho ostrovního operního podnikání). A Händel pak ještě obě verze několikrát rozšiřoval v angličtině i italštině.

Collegium Marianum zvolilo anglickou cannonskou verzi, nazývanou podle místa své premiéry v roce 1718 na terasách sídla chandoského vévody v Cannonsu. Anglické znění patřilo už za Händelova života k jeho nejčastěji uváděným dílům a jako jedno z mála „žilo“ i během dlouhého období nezájmu o barokní operu od romantismu do poloviny 20. století, hrálo se pak i v Mozartových nebo Mendelssohnových adaptacích. Dnes je Acis and Galatea s žánrovým označením, které osciluje mezi serenatou, maskou nebo pastorální zábavou, dostupný na velkém množství nahrávek, takže se Collegium Marianum ocitlo v bezprostřední konkurenci takových veličin historicky poučené interpretace, jakými jsou John Eliot Gardiner/English Baroque Soloists, Neville Marriner/Academy of St-Martin in the Fields, William Christie/Les Arts Florissants, John Butt a jeho Dunedin Consort and Players nebo Christopher Hogwood/Orchestra of the Age of Enlightenment a mnoha dalších. Obstálo částečně.

Mladičká Patricia Janečková má příjemný dívčí soprán a islandský tenorista Benedikt Kristjánsson svěží tenor. Vytvořili spolu půvabný mladičký pár v jemné pastorálně idylické náladě Händelovy hudby. Bohatší paletu výrazu, když se Acis chystá postavit se na odpor obrovi Polyfémovi nebo když Galatea naříká nad svým mrtvým milencem, však zatím neobsáhli. Barytonista Tomáš Král mohl své velké zkušenosti z interpretace staré hudby uplatnit jen částečně, protože basová role Polyféma je pro něj posazená příliš hluboko. A tenoristé Patrick Grahl a Tomáš Lajtkep nedokázali plně využít komický potenciál svých rolí pastýřů – odrazovače od lásky a vtipálka. Ani orchestr Collegium Marianum v komorním složení pod vedením Jany Semerádové, která se také ujala partu flétny, mě tentokrát nepřesvědčil jistotou souhry (zejména hobojistek) a bohatším výrazem.

Acis a Galatea. Collegium Marianum, Buchty a loutky – Barokní podvečery 26. 11....


I když se uvádění barokních oper jako loutkového divadla může opřít o historicky doloženou praxi, osobitá poetika souboru Buchty a loutky založená na improvizaci a ironickém nadhledu při aplikaci na operu s pevně danou formou ztrácela „dech“. Na malém jevišťátku, umístěném na jevišti Divadla ABC se scvrkla se na jednoduchou ilustraci textu a situací prostřednictvím ptáčků, motýlů nebo kamenů, které „poletují“ na drátkách. Podobně poletující pet lahev, zřejmě jako symbol vodní víly Galatey, z tohoto stylu neústrojně trčela stejně jako kubisticky pojednaný obr, který jen při shazování kamene dostane podobu obřího kyklopa, nikoli však s jedním okem, ale dvěma – jedním zavřeným. Režisér Vít Brukner se o divadelní zázraky, ve kterých si barokní divadlo tak libovalo, opřel jen střídmě, když z vylitého vína vyroste kytka a začnou se v rychlém sledu množit maňáskoví beránci nebo když v závěru jeviště zaplní dekorace pramenů a zřídla. Přitom loutkové divadlo je nabízí v takovém množství variant. Nepomohla ani kombinace dřevěných marionet a sólistů, většinou odsouzených stát uprostřed jevišťátka, takže byli vidět od pasu nahoru a nesměle se snažili náznak barokní gestiky.

Osobitost souboru Collegium Marianum, který letos slaví dvacet let svého působení, je jinde – v objevitelské nápaditosti výběru hudby i interpretů, která zdobí především Letní barokní slavnosti, koncertní cyklus Barokní podvečery ale i nahrávky, nejnověji s koncerty „českého Vivaldiho“ Františka Jiránka, pastorelami a roráty Josefa Antonína Sehlinga, Lamentacemi proroka Jeremiáše od Jana Dismase Zelenky nebo jeho třemi sepolkry.

Georg Friedrich Händel: Acis a Galatea.

Scénické uvedení pastorální opery s loutkami. Hudební nastudování a umělecké vedení Jana Semerádová, režie Vít Brukner. Collegium Marianum, Buchty a loutky. Patricia Janečková | Galatea (S), Benedikt Kristjánsson | Acis (T), Patrick Grahl | Damon (T), Tomáš Lajtkep | Coridon (T), Tomáš Král | Polyphemus (Bar). Městská divadla pražská – Divadlo ABC, neděle 26. listopadu 2017 18:30 h.

Hodnocení 70 %

Inspirace na dny příští

Gaetano. Donizetti: Marie Stuartovna. Představení Metropolitní opery v New Yorku z roku 2013. V hlavních rolích: J. DiDonato, E. van den Heever a M. Polenzani. V dalších rolích: J. Hopkins, M. Rose a M. Zifchak. Divadelní režie D. McVickar. Orchestr Metropolitní opery řídí M. Benini. Televizní režie G. Halvorson (V italském znění s českými podtitulky). ČT art sobota 2. prosince 2017 20:20 h.

MARTINA JANKOVÁ & SVATÝ MIKULÁŠ. Giovanni Battista Bononcini: Svaty Mikuláš z Bari (česká premiéra). Martina Janková| Svatý Mikuláš z Bari, Kateřina Kněžíková | Giovanna, jeho matka, Furio ZanasiI | Epifanio, jeho otec, Markéta Cukrová | Clizio, spolužák. Musica Florea, umělecký vedoucí Marek Štryncl. Kostel sv. Šimona a Juda, úterý 5. prosince 2017 19:30 h.

 

  • 0Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz