Nejlepším reklamním nástrojem je autorova smrt. Ovšem tohle bychom, přestože je to realita, neměli říkat, neboť přece žijeme ve vyspělé, humanistické společnosti. Fakta jsou však neoddiskutovatelná: Cormac McCarthy (1933–2023) po pozdním veleúspěchu útlých románů Tahle země není pro starý (2005) a Cesta (2006) vydal loni dvojromán Pasažér a Stella Maris, načež letos krátce před devadesátými narozeninami zemřel.
Můžeme si pomyslet: co, sakra, ten chlápek takovou dobu dělal, proč tak okolkoval? Šestnáct let nic… Tedy kromě divadelní hry Vlak Sunset Limited (2006) a scénáře k filmu Konzultant (2013). Na stará kolena se totiž Cormacu McCarthymu podařilo proniknout i do světa filmu, o což rovněž dlouhá léta ne zrovna úspěšně usiloval. Největší slávu na tomto poli jistě zaznamenal taktéž díky svým dvěma útlým prózám, přičemž adaptace románu Tahle země není pro starý od bratří Coenů je jistě zdařilejší než Cesta Johna Hillcoata.
