Když jeden z nejuznávanějších kritických filozofů Jürgen Habermas píše o veřejném prostoru, soustřeďuje se zejména na upadání kvality diskuse. Noviny se stávají majetkem korporací a sledují jejich zájmy, televize a rozhlas se stávají konzumními.
Obecněji řečeno: mocenské a peněžní zájmy narušují kritický charakter komunikace, takže idea veřejnosti se stává ideologií. Stále se můžeme domnívat, že demokratická moc je podložena legitimně, i když je ve skutečnosti narušena masmediální manipulací sloužící k vytváření masové loajality a spotřebitelské poptávky?
