Plácám, tedy jsem. Tak se jmenoval text dvou akademických filozofů Martina Zacha a Víta Gvoždiaka o mediálních filozofech: Tereze Matějčkové (která jim dle počtu řádků, jež jí věnovali, leží v žaludku nejvíc), Miroslavu Petříčkovi a Petru Fischerovi, kteří společně vydali knihu Všichni umřete: Hovory ze Slávie (2022).
Kniha je to už víc než rok stará, ale protože mě minula, doplnil jsem si vzdělání a začetl se do tří rozhovorů mediálních filozofů s předmluvou dnes už stejně mediální Terezy Matějčkové. Zhruba dvě hodiny jsem se nenudil.
Nakonec jsem akademikům vděčný, že mě upozornili na svižně napsanou knížku. Paralelně s příjemnou četbou rostlo moje zděšení: umějí akademičtí filozofové Zach s Gvoždiakem vůbec číst?