V minulém půlstoletí to byly tři ženy, které se zásadně zasloužily o poznání našich lidoopích příbuzných: Dian Fosseyová zkoumala horské gorily, Birutė Galdikasová se zaměřila na orangutany a Jane Goodallová pak přinesla převratné objevy o chování šimpanzů.
Světově i u nás je z nich nejslavnější zřejmě Goodallová, jejíž knihy Ve stínu člověka a Nevinné bestie česky vycházely už před rokem 1989. Po knize Pohled oknem: třicet let se šimpanzi v Gombské rezervaci (Paseka, 2011) byla nyní česky publikována i její autobiografie Důvod k naději: Moje cesta životem. Na rozdíl od publikace Ve stínu člověka, jež shrnovala její africké výzkumy, se tentokrát autorka zaměřila i na to, co jim předcházelo a co následovalo. Přiznává přitom, že text obsahuje i pasáže, které byly téměř doslovně převzaty z jejích starších knih.
