Město s talentem na spory. Proč je Zeď nářků ukázkou řetězení paradoxů podobných ‚posvátných míst‘

Premium

Zeď nářků | foto: AP

  10:00
V jedné anekdotě turista pozoruje zbožného Žida u Zdi nářků: „Za co se modlíte?“ „Aby lidé dostali rozum, neválčili a chovali se k sobě slušně.“ „A jaký máte pocit?“ „Jako bych mluvil do zdi…“

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Zeď nářků je častým předmětem parodií nebo jiných kulturních referencí. Je rovněž ukázkou řetězení paradoxů podobných „posvátných míst“. Není na ní nic svatého, je to jen zbytek obvodové zdi chrámového areálu. 

Vystavěl ji nelegitimní král Herodes, navíc jde jen o malou část – věší část zdi prochází muslimskou čtvrtí a je obestavěna obytnými domy. Sám pojem Zeď nářků je z židovského hlediska výsměšný, je lepší mluvit o Západní zdi. To, co je „posvátné“, nejsou typické herodovské kvádry, ale co je za nimi, pod povrchem Chrámové hory. Snad zbytky z chrámu, základní kámen, a jak někteří věří, i Archa úmluvy.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.