• Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let
Zeď nářků

Zeď nářků | foto: AP

Premium

Doporučujeme

Město s talentem na spory. Proč je Zeď nářků ukázkou řetězení paradoxů podobných ‚posvátných míst‘

Orientace
  •   10:00

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
V jedné anekdotě turista pozoruje zbožného Žida u Zdi nářků: „Za co se modlíte?“ „Aby lidé dostali rozum, neválčili a chovali se k sobě slušně.“ „A jaký máte pocit?“ „Jako bych mluvil do zdi…“

Svatá patálie jeruzalémská. Chrámová hora v Jeruzalémě je minové pole, své o tom vědí i čeští diplomaté

Zeď nářků je častým předmětem parodií nebo jiných kulturních referencí. Je rovněž ukázkou řetězení paradoxů podobných „posvátných míst“. Není na ní nic svatého, je to jen zbytek obvodové zdi chrámového areálu. 

Vystavěl ji nelegitimní král Herodes, navíc jde jen o malou část – věší část zdi prochází muslimskou čtvrtí a je obestavěna obytnými domy. Sám pojem Zeď nářků je z židovského hlediska výsměšný, je lepší mluvit o Západní zdi. To, co je „posvátné“, nejsou typické herodovské kvádry, ale co je za nimi, pod povrchem Chrámové hory. Snad zbytky z chrámu, základní kámen, a jak někteří věří, i Archa úmluvy.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: