‚All You Need Is Love‘. Snímek Yesterday je vyznání lásky skupině Beatles

I přes své tři režijní pokusy, z nichž ten první Láska nebeská se stal novodobou vánoční klasikou, je Richard Curtis stále nejznámější jako scenárista. Filmy podle jeho scénáře dokonce mají bez ohledu na režiséra svůj lehce rozpoznatelný styl. Často jde o vlídné romantické komedie o milých loserech s barvitými kamarády, kteří si jen pomalu uvědomují, co je v životě vlastně důležité.

Po titulech Čtyři svatby a jeden pohřeb, Notting Hill, Piráti na vlnách či Lásky čas takový popis platí i na novinku Yesterday. Jejím hlavním hrdinou je Jack v podání dosud pouze televizního herce Himeshe Patela, písničkář z maloměsta v Essexu, který nemůže prorazit ani přes neutuchající snahu a nadšení své nejlepší kamarádky a manažerky Ellie (již hraje Lily Jamesová se svou typickou roztomilostí). Naštěstí pro něj ve světě Richarda Curtise někdy sám vesmír vstoupí do osudu na první pohled bezvýznamného jednotlivce a zasáhne, jako kdyby se na jeho pachtění už nemohl dívat. Jeden večer tak celou planetu postihne výpadek proudu, jen chviličku před tím, než do Jacka narazí autobus. Když se znovu nahodí světla a internet, Jackovi chybí dva zuby a všem ostatním chybí povědomí o určitých produktech a umělcích, jejichž existenci doteď brali za samozřejmou. Třeba o Beatles.

Svět bez ikonické kapely. Film Yesterday ukazuje neutuchající sílu písní The Beatles.

Jak daleko se v 21. století dostane člověk, který začne zpívat repertoár Brouků a vydávat ho za svou tvorbu? Objeví se i nějací další lidé, kteří si pamatují Yesterday, Help! a Eleanor Rigby a ví, že je Jack nesložil? Uzná Ed Sheeran, že píseň The Long and Winding Road je lepší než Galway Girl? A hlavně – dojde Jackovi konečně, že She Loves You by mohl zpívat sám sobě o Ellie?

Vtipná zápletka by mohla vést k několika filmům. K satiře o hudebním průmyslu, zamyšlení o originalitě umění a jeho smyslu a funkci. Curtis se věrný svému naturelu a zkušenostem zaměřil pouze na romanci, která protagonistu poučí, že všechno, co potřebuješ, je láska, a nikoli sláva, peníze a desetitisíce posluchačů a prodaných desek.

Na své léty vyšlapané, bezpečné cestě k očekávanému cíli si Jack vykračuje s chutí, podél hezkých kulis a potkává zábavné lidi, jako americkou komičku Kate McKinnonovou v roli až příliš upřímné hudební producentky nebo sebeironického Eda Sheerana v roli Eda Sheerana. Právě tady hraje roli, že Yesterday režíroval Danny Boyle. Dvě osobnosti definující britský film v 90. letech, které se dokonce narodily ve stejný rok, spolu dosud na filmu nespolupracovaly. Sloučení Boyleovy energie a skepse k lidské povaze prospívá Curtisovu naivnímu optimismu, sklonu k sentimentu a důvěře v sílu malých laskavostí. Přestože Yesterday pořád zůstalo citelně víc dílem svého scenáristy než režiséra. Curtis, který se prosadil s Černou zmijí a Mr. Beanem, už dávno neprovokuje, a pokud kritizuje, tak jen přátelsky. Jeho sladká pohádka chce hlavně potěšit jako ideální film na začátek prázdnin. Boylův přístup jí to nerozmlouvá a stará se hlavně o to, aby všechno šlapalo v tempu.

Přímočarý scénář diváky nezahlcuje informacemi, co všechno neexistence Beatles znamená pro historii popkultury, a propásl i příležitost vyhrát si s detaily oné alternativní reality, v níž se Jack ocitne. Film potěší aspoň skoro dostatečným množstvím drobných vtípků a scének a jedním výstupem postavy, která dojme fandy Beatles a vynahradí jim trochu odbyté reference na nejslavnější kapelu historie.

Jako vyznání lásky liverpoolské skupině slouží Yesterday i tak přesvědčivě, na to stačí zahrát jejich písně a vidět reakce těch, kteří je slyší poprvé. Uspokojí také jako mainstreamová romantická komedie, díky své něžnosti, úsměvnosti, přístupnosti postav, toužebnému pohledu Lily Jamesové a lehké melancholii, která připomene, že sledujeme britský, nikoli americký snímek pro široké publikum.