Výjimečnost, poznatelnou hned „na první dobrou“, zaznamenáme při pohledu na stopáž. Nový song trvá 16 minut a 56 vteřin. To jí zaručilo v Dylanově dosavadní tvorbě prvenství co do délky. Až doposud byla nejdelší zpěvákovou písní Highlands z alba Time Out of Mind z roku 1997, která trvala „pouhých“ 16 minut a 31 vteřin.
Média spekulují, kdy vlastně Bob Dylan Murder Most Foul natočil. Poslední tři tituly jeho albové diskografie obsahují pouze zpěvákovu interpretaci amerických popových a jazzových standardů, poslední autorské album natočil před osmi lety pod názvem Tempest.
Objevují se názory, že Murder Most Foul by mohla být přebytkem právě z nahrávání tohoto alba a Dylan si ji nechal k vydání „až přijde její čas“. Vzhledem k tomu, že Bob Dylan tradičně s médii prakticky nekomunikuje a s oblibou okolo své osoby víří nejasnosti i dezinformace, patrně se pravdy hned tak nedočkáme.
Ale hudba samozřejmě nejsou závody, podstatné je, jaká Dylanova novinka je a o čem vypovídá. Murder Most Foul se jistě zařadí k těm písním, které budou „dylanologové“ donekonečna rozebírat, byť základní linie se zdá být jasná Východiskem Dylanova textu je zavraždění prezidenta J. F. Kennedyho v listopadu 1963 v texaském Dallasu.
Tato událost, zlomová pro americké dějiny 20. století i pro životy právě Dylanovy generace, je pak červenou nití celého dlouhého textu, její souvislosti vyplouvají na povrch v podobě citací, vážících se k vraždě, či jmen prezidentova vraha Leeho Harveyho Oswalda či „vrahova vraha“ Jacka Leona Rubinsteina-Rubyho.
Kdesi zhruba ve třetině se ovšem píseň začíná měnit, obrazy, týkající se primárně popisu atmosféry Kennedyho vraždy, přecházejí v za sebe velmi invenčně a místy vlastně i docela vtipně řazené popkulturní odkazy, zejména z hudební oblasti. Jména zpěváků a muzikantů, citáty z písniček, ale i obrazy, u kterých tušíme, že je „něco za tím“, ale nejspíš i rodilí mluvčí budou s vysvětlením bojovat. Což u Dylana ostatně není žádná novinka.
Dosavadní recenzenti se příliš neshodují, co přesně Dylan písní chtěl právě dnes, kdy svět bojuje s pandemií, říct. Může to být jeho příspěvek k apokalyptickým vizím, ostatně, píseň sama o sobě rozhodně není žádný „zábavný popěvek“, její základ tvoří velmi volné klavírní rozklady, dokreslené tahy houslí a šelestěním bicích. Dylan ve svém stylu text spíše deklamuje.
S velmi zajímavým pohledem ale přišel Simon Vozick-Levinson z amerického magazínu Rolling Stone. Vyvrací, že by se základní kennedyovské téma mohlo následným „seznamem“ jmen a citací rozmělnit. A zdůrazňuje, že Murder Most Foul je ve skutečnosti o tom, jak hudba dokáže potěšit v období národního traumatu (kterým byla Kennedyho vražda úplně stejně jako nyní koronavirová pandemie).
„Když všechno na světě vypadá špatně, jediná věc, která dává smysl, může být oblíbená písnička,“ píše. A dodává: „Pro ty z nás, kteří se za tímto účelem často obracejí na Dylanův katalog, přišla Murder Most Foul ve správný čas.“
