Adaptace nedokončeného románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta, ve které excelovali Jiří Sovák a Miroslav Horníček, se na obrazovkách poprvé objevila 20. ledna 1973.
Příhody dvou podivínů, Františka Diviše Bartoloměje Bouvarda v podání Sováka a Cyrila Justena Romana Pécucheta, kterého ztvárnil Horníček, se odehrávaly na francouzském venkově 19. století.
Nejvýraznějšími postavami bezesporu byli Sovákovi a Horníčkovi Bouvard a Pécuchet, další herci jim ale zdatně sekundovali. Například Věra Tichánková jako věčně nabroušená hospodyně Heřmanka, Jaroslav Moučka jako protivný nájemce statku Guy, Libuše Havelková, která hrála vdavekchtivou vdovu Burdenovou, nebo Josef Dvořák jako chasník a příležitostná oběť zkoumání obou bývalých písařů.
Kromě herců, Dietlova scénáře a improvizačního talentu Sováka s Horníčkem úspěchu seriálu výrazně pomohlo i místo, kde se natáčel.
Téměř dokonalou iluzi francouzského venkova se filmařům podařilo vytvořit na samém okraji Prahy, v usedlosti nazvané Trojanův mlýn u Suchdola, kde kdysi pobýval i Mikoláš Aleš.
A jeden z nejstarších mlýnů v okolí, kde už se ale mouka dávno nemlela, se tak stal místem, kde pánové Bouvard a Pécuchet neúspěšně pěstovali melouny, přemýšleli nad křížením psa s prasetem a kozla s ovcí, věnovali se zkoumání lidských lebek nebo stavěli jeskyni, v níž Pécuchet dělal poustevníka.
Natáčení poznamenala tragédie, Horníčkův jediný syn Jan totiž dostal epileptický záchvat a spadl do rybníka, kde se utopil.
Líbil se vám seriál Byli jednou dva písaři?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 27. ledna 2023. Anketa je uzavřena.
