Nikdo nás tedy nenutí ke konzumaci televizního humoru, on je i bez nás stejně rok od roku šedivější, nudnější, utahanější, křečovitější a předvídatelnější. A pořád se stejnými tvářemi. A na Silvestra se všechny tyto potíže ještě ukážou jak pod zvětšovacím sklem.
Docela na pováženou je i to, že profese baviče a komika je v našich televizích vyhrazena pouze starším ročníkům. Mladý komik je druh, který se neprosadí, nebo se pohybuje v úplně jiných vodách, jako třeba Iva Pazderková a spol.
A když je pak vpuštěn na celostátní obrazovku, zoufale mu dochází dech. Například druhý program České televize se léta snaží být na Silvestra strašlivě alternativní. Projevuje se to dvojím způsobem: buď se dává "něco z divadla", anebo se povolí přístup méně "profláknutým" tvářím.
A ty zpravidla vybouchnou v záchvatu obludné křeče, protože chtějí ukázat, co umí. Tak to na dvojce dopadlo i letos, kde se snažili hoši Tobi a Vladimír z ostravského cyklu Sabotáž. Pobíhali ve skafandru, ale bavili se asi hlavně oni sami.
Totéž platilo také o Komediografu brněnského dramatika Luboše Baláka. V tomto rádoby uvolněném kabaretu se sešly někdejší hvězdy Hadivadla (Liška, Polášek a další), aby společně trojčily na různá témata. Necelých třicet minut se nakonec dalo i přežít.
Ještě že tu byla stará dobrá Ypsilonka se svým 45. výročím vzniku. A to se jí prosím vytýká, že je to skanzen. Díky za něj! A za letitý Záskok od Cimrmanů. To je tedy bilance.
Nova lákala diváky na stále infantilnější komické duo Genzer-Suchánek, které se producírovalo hned v úvodu večera a pak v jeho polovině, ale nic jiného než obvyklou porci drastických hovadin nepředvedlo. Na ČT1 zahajoval speciál pořadu Zázraky přírody, jehož vtip a smysl pochopil jen ten, kdo se od obrazovky nehne.
Zúčastnění pánové si nejdřív hrozně vtipně dobírali Martina Dejdara, že jeho někdejší bydliště Chrást u Chrudimi není město, pak se zase přeli, zda hezounká hosteska je manželkou Maroše Kramára. Jeden by se vážně uválel smíchy.
V následující Všechnopárty, která se musela přesunout do doby po desáté hodině, aby se v ní mohlo sprosťačit (což bylo také x-krát obmyslně zdůrazněno), se snažil další veterán televizní zábavy, Karel Šíp. Prim mu tam hrál značně žvavý František Ringo Čech, který unavoval lechtivým historkami a pánskými radami, jak na to.
Další "ober" svůdník, Pepíček Náhlovský, nás zase přesvědčoval, že není svůdník, což věru nemusel. A do třetice Jan Budař vsadil na image milého nekňuby a přinesl starým pánům trička. No...
 |
Burian, Burian a ještě Burian
To je taková dřina přijít s něčím svěžím? S nadsázkou, groteskou, parodií, černým humorem, travestií, perzifláží? Vždyť co jen existuje odnoží humoru, ale televize "duchaplně" pořád jede dokola podle jednoho mustru a produkuje nekonečné estrády žvanivých slimejšů.
A pořád se vytahují další staré "saky fraky" se všemi těmi, kteří zářili před dvaceti, čtyřiceti, ba i osmdesáti lety od Vladimíra Menšíka a Jiřiny Bohdalové až po Vlastu Buriana. Filmy s ním šly na Silvestra v jednu chvíli na třech stanicích.
To je hattrick, na který nemá ani Miroslav Donutil, jenž jinak zalehne v televizi, co se dá. Vlasta Burian je sice klasika, která nemůže ublížit, ale všechno má svoje meze.
Jan Kraus na Primě je už dávno jen odvar toho, co dělal v začátcích své talk show na veřejnoprávní televizi, ale ještě to nedošlo ani jeho chlebodárcům, ani jemu samému. Takže vedl nejapný dialog s dítětem, které vypadalo jako mladá půvabná žena.
Připomínalo to slavnou scénku Oldřicha Kaisera, který kdysi vtipně parodoval vyjadřovací schopnosti takových puberťaček. Tentokrát to ale bylo na vážno, protože dotyčná bodovala v soutěži talentů a bylo třeba to ještě jednou prodat. Že takové dítě nemá co říct, je pak zcela vedlejší.
Konečně přišel Nový rok a ti, kteří chtěli vědět jen přesný čas, se asi museli hodně štípat - na ČT1 jim ke změně letopočtu přála virtuální rodinka z Vyprávěj. Dokonalá iluze, ale proč? Nikdo neví, raději se neptat. Tak za rok zase u televize...
