V anketě LN pro Kostohryze hlasovalo jedenáct účastníků. Na druhém místě se umístily politické paměti Ivana Klímy Moje šílené století spolu s výběrem z časopisu Sešity pro mladou literaturu, jež vycházely v letech 1966 - 69. Dohromady se v odpovědích objevilo více než 400 titulů a LN odpovědělo 216 osobností ze širokého spektra české intelelektuální společnosti.

Ve větší míře než v minulých letech byli zastoupeni právníci a ekonomové, kteří překvapili kvalitním výběrem. Odpovědělo i několik politiků v čele s prezidentem Klausem, který prokázal dobrý čtenářský vkus volbou epopeje ruského spisovatele Vasilije Grossmana Život a osud, stejně jako tradiční zaujetí klimatologií - Klaus upozornil na tituly polemizující s globálním oteplováním.

Jeho předchůdce Václav Havel se omluvil, že nesleduje současnou knižní produkci v takové míře, aby si troufl odpovědět. Marný byl pokus přimět k odpovědi někoho z velitelství armády, což přitom za první republiky bylo běžné a generálové si na svém kulturním přehledu zakládali.

Jak to mám vést v evidenci, co jsem všecko četl, když toho bylo tolik, odpověděl v roce 1928 Masaryk
Anketa, na kterou navázaly obnovené Lidové noviny v roce 1991, se poprvé objevila v "čapkovských Lidovkách" v roce 1928. Otázka zněla: Kterou nejzajímavější knihu jste letos četli? Zvítězil tehdejší bestseller André Mauroise Mlčení plukovníka Brambla. Jako první zařadili tehdy redaktoři odpověď prezidenta Masaryka, který odvětil jako by rozmrzele: "Jak to mám vést v evidenci, co jsem všecko četl, když toho bylo tolik... Ne, nic zvláštního mě nenapadá".

Josef Kostohryz (1907 - 1987) patřil k důležitým katolickým básníkům, byl vynikající překladatel, intelektuál širokého rozhledu. A politický vězeň, zprvu odsouzený k trestu smrti, pak byl rozsudek "zmírněn" na doživotí. V září vyšlo ve dvou svazcích jeho básnické a prozaické dílo, které v anketě zvítězilo.