Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Chyběl mu tady etický i právní řád

Kultura

  10:04
Karel Kryl byl a je písničkářskou legendou, výjimečným básníkem, symbolem odporu vůči totalitě. „A mojí autoritou, vzorem, ochráncem,“ říká zpěvákův o tři roky mladší bratr Jan Kryl. Dnes uplynulo patnáct let od náhlé Karlovy smrti. Zradilo ho srdce. Letos 12. dubna by se dožil 65 let, v září uplyne 40 let od jeho odchodu do emigrace.

Vodítkem je Karlův život. Snažím se mladým lidem ukázat, co byla totalita, říká Jan Kryl o smyslu svých vystoupení ve školách. foto: ČTK

LN Karel Kryl přijel na konci listopadu 1989 po dvaceti letech exilu vlastně na pohřeb maminky. Asi vás tehdy nenapadlo, že za zhruba čtyři a čtvrt roku budete stát nad jeho rakví…

Ani v nejhorším snu. Je ovšem pravda, že si všechno hlavně kolem politiky bral hluboko do duše. Zkraje byl dojatý vyprodanými sály, tím, kolik lidí tu zná slovo od slova jeho písně, kolik kvůli němu pravidelně ladilo dřív vydatně rušenou Svobodnou Evropu. Nemohl a nechtěl se ale smířit se šlendriánem, s tím, že marasmus předchozích čtyřiceti let a jeho viníci zůstali nepotrestáni, naopak se dokonce znovu tlačí ke žlabu. Zároveň žil strašně naplno, koncertoval do úmoru skoro denně, po nocích diskutoval, nespal, přitom pendloval mezi Německem a původní vlastí. Později začínal bolestně vnímat, že jeho ostře formulované názory a schopnost říkat věci do očí spoustě lidí opět vadí. Ale neustoupil. Chtěl, obrazně řečeno, zbourat svůj vlastní pomník.

LN Jak jste se zprávu o jeho smrti dozvěděl?

Tu zprávu jsem uslyšel z rozhlasu. Nejdřív tvrdili zmateně něco o Pasově, kde bydlel. Byl to šok. Nikdo ale nebyl schopen mně ani zavolat! Pátral jsem telefonicky od čerta k ďáblu, nechtěl jsem věřit, že to je pravda. Marně. Odpoledne vyšlo oficiální prohlášení, že skonal nad ránem v mnichovské nemocnici. Od té doby u nás doma hoří za Karla svíčka.

LN Ještě máte schované bratrovy rukopisy a dopisy, které posílal z exilu?

Život jde dál, ale Karlovy dopisy, které často chodily už rozlepené, jak je StB cenzurovala, a část jeho archivu samozřejmě uchovávám. Vracím se k nim často i při koncertech.

Karel Kryl
Karel Kryl.
Písničkář, básník a grafik
(* 12. dubna 1944 v Kroměříži, + 3. března 1994 v Mnichově)

Letošní dvě Krylova půlkulatá výročí připomene Supraphon Music doplněnou reedicí jediné kompilace, kterou stihl Kryl osobně posvětit. Společně s Petrem Dorůžkou vybrali v roce 1993 sestavu skladeb z předexilového, raného mnichovského i prvního postkomunistického období. V rozšířené podobě je na albu To nejlepší 24 písní evokujících nejsilnější momenty. Výběr pro Kryla osobně nejtrvanlivějších témat pochází z alb Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary, Karavana mraků a Tekuté písky a je doplněn písní Děkuji z EP Carmina resurrectionis.

LN Vy jste sám poprvé vystoupil s kytarou na pódium až po bratrově smrti, ve svých padesáti letech, ve čtyřiapadesáti jste přešel dokonce z „civilního povolání“ jako umělec na volnou nohu. Koncertním vystupováním, při kterém vedle vlastních písniček a poezie zpíváte a recitujete i písně a verše Karlovy, udržujete jeho odkaz. Daří se to?

 Věřím, že ano. I když fakt, že brácha v necelých padesáti umřel a já v tom věku poprvé vylezl na jeviště, mi do dneška zní trochu absurdně. Nebýt Karlovy smrti, ani by k tomu nedošlo, přestože vlastních básniček a písňových textů jsem měl plné šuplíky. Nakonec mě na pódium vytáhli organizátoři jednoho festivalu v Kroměříži, později nabídl spoluúčinkování písničkář Pepa Nos. Dnes hraju už sám – svoje věci a na přání publika i „karlovky“.

LN Specifickým přibližováním Karla Kryla nejmladší generaci je i vaše vystupování na školách. Co si od něj slibujete?

 Tohle jsem si dal jako úkol. A je to zároveň moje radost, když se studenti při besedě sami ptají, když je to opravdu zajímá. Školní programy jsou úplně jiné než ty pro veřejnost. Snažím se mladým lidem ukázat, co byl totalitní režim, vysvětlit, čím byl krutý.

LN Na čem to ukazujete?

Vodítkem je bráchův životopis, ale vztahuji to i na historii celé rodiny. Náš dědeček založil a vedl tiskárnu Kryl a Scotti, už za první republiky byla pojmem v celé zemi. Svoje díla v ní vydávali bratři Čapkové, Petr Bezruč, z později zakázaných a perzekvovaných autorů například básník Jan Zahradníček, krásné tisky tu vytvářeli malíři Max Švabinský, Karel Svolinský, Václav Špála nebo František Tichý. Po mnichovské zradě a záboru pohraničí se tiskárna musela stěhovat z Nového Jičína do Kroměříže, kde se štěstím, protože tajně tiskla také protiněmecké letáky, přežila i nacismus. Komunismus nepřežila.

Celý rozhovor 
s Janem Krylem
si přečtěte v úterním vydání deníku


Autor:

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...