Pátek 24. května 2024, svátek má Jana
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Co si přečíst

Co číst na jaře. Vychází Bílá Voda, Životice či Výpravy do divočiny

Autorka Bílé vody Kateřina Tučková foto: David Konečný

Jarní měsíce lákají k posezení v parku nebo na zahrádce. A to ideálně s knihou v ruce. I tentokrát pravidelně nepravidelná série knižních tipů přináší pestrou škálu knih, které stojí za přečtení. Nechybí reportážní literatura, biografie, román, hororově duchařské povídky, komiks či LGBT romance.
  15:00
Obálka knihy Auroville.

Auroville
Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. V komunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se v indickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije. Ideály šedesátých let se rozpustily velmi rychle. Jen Auroville zůstalo. Město úsvitu založené v roce 1968 Matkou, která o něm řekla:

„Auroville bude místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku a nikdy nekončícího mládí.“ První osadníci přišli na neúrodnou půdu a město stavěli z ničeho. Vlastníma rukama a dohromady. Projektované je pro padesát tisíc lidí, žije jich v něm pár tisíc. V ulicích města nejezdí auta, všechno je udržitelné a spravedlivé. Všichni mají stejně. Nikomu nechybí jídlo ani střecha nad hlavou. Peníze ve městě neexistují. Až na to, že bez peněz by město neexistovalo. Od založení ho podporuje UNESCO i indická vláda a soukromí dárci po celém světě,“ uvádí nakladatelství Absynt, které knihu vydalo v rámci populární edice Prokletí reportéři.

Kniha vyšla v překladu Michaela Alexy. Nakladatelství Absynt v minulosti vydalo též autorčinu knihu Ganbare! Workshopy smrti, jež je příběhem lidí, kteří se pět let po mohutném zemětřesení a katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima pokoušejí vrátit zpět do normálního života.

Obálka knihy Výpravy do divočiny.

Výpravy do divočiny
Fanoušci cestopisů a přírody mohou jásat. Nakladatelství Argo vydalo knihu Výpravy do divočiny s podtitulem Dobrodružství mladého přírodovědce, v níž slavný průvodce sérií Zázračná planeta David Attenborough vypráví své vzpomínky na začátek kariéry u BBC.

„V roce 1954 se mladému Davidu Attenboroughovi naskytla životní příležitost cestovat po světě, hledat vzácná, stěží polapitelná zvířata pro Londýnskou zoologickou zahradu a zároveň celou expedici zachytit pro pořad BBC Výpravy za zvířaty. Výpravy do divočiny jsou příběhem těchto cest. Aby mohl Attenborough a jeho tým představit neuvěřitelnou krásu a biodiverzitu naší planety, museli se při pobytu u domorodců a výpravách za mravenečníky velikými v Guyaně, varany komodskými v Indonésii a pásovci v Paraguayi vypořádat nejen s agresivními dikobrazy, divokými prasaty a dravými rybami, ale i se zrádným terénem a nevypočitatelným počasím,“ píše nakladatelství Argo.

Překladu se zhostila Jitka Jeníková. David Attenborough popsal své vzpomínky také v knize Život na naší planetě, která vyšla loni pod hlavičkou nakladatelství Práh. David Attenborough v ní popisuje, jak se svět měnil za jeho života, čemu bude planeta čelit, jestliže lidé nezmění své chování a jakým způsobem ji lze zachránit.

Obálka knihy Pirátský guláš.

Pirátský guláš
Na své si přijdou i nejmenší čtenáři a fanoušci knižní ilustrace. Oblíbený autor fantasy Neil Gaiman znovu spojil síly s populárním ilustrátorem Chrisem Ridellem a vytvořil rýmovaný příběh, v němž létají pirátské lodě nad městem.

„Pan John McRumm je lodní kuchař, pirát... a ta nejzvláštnější slečna na hlídání, jakou jste kdy viděli. Jednomu chlapci a jeho sestře se obyčejný večer změní ve změť neobyčejných příhod, když jim rodiče místo slečny na hlídání přivedou piráta s hákem místo ruky a s ním i celou drsnou lodní posádku! Piráti samozřejmě mají sourozence nejen pohlídat, ale taky jim něco uvařit… Mimochodem, o buřtguláši jste už asi slyšeli, ale co takový PIRÁTGULÁŠ?!“ uvádí nakladatelství Argo, které knihu vydalo.

Překladu se ujal Richard Podaný. Pirátský guláš není jedinou knihou, pod níž se společně podepsali Neil Gaiman a Chris Riddell. Obě jména lze spatřit také na dětské knize Odd a mraziví obři, která se inspirovala severskou mytologií. Chris Ridell, který za své ilustrace získal již řadu ocenění, ilustroval mimo jiné také potterovské Bajky barda Beedleho či knihu pro nejmenší Pan podpostel, kterou zároveň i napsal.

Obálka knihy Životice.

Životice
V roce 2020 se románová kronika Šikmý kostel Karin Lednické přehnala českou literární scénou jako hurikán. Řada čtenářů Karin Lednickou okamžitě zařadila mezi nejlepší české současné autory.

Následovalo stejně populární pokračování z 20. až 40. let. Ještě před dokončením trilogie se však Karin Lednická rozhodla sepsat příběh malé vesnice uprostřed Těšínského Slezska. „Není to román, není to čistá literatura faktu. Kombinuju obojí: jedině tak jsem dokázala do knihy dát výsledky všech rešerší i osobní příběhy těch, které brutální akce gestapa zasáhla,“ uvedla na svém instagramu Lednická. Životice se po 1. září 1939 jako dobyté území stalo součástí Říše, panovaly zcela proto jiné poměry než v protektorátu.

„Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru. Starosta Životic zaujal jednoznačný postoj: pěstoval vřelé vztahy s nacistickými pohlaváry a s obyvateli obce začal mluvit německy. V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v místním hostinci tři příslušníky gestapa. Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo šestatřicet mužů ze Životic a okolí. Někteří z nich zemřeli před očima svých blízkých. Jiní opodál, protože je gestapáci nutili běžet. „Zastřelen na útěku“, stálo pak v hlášení.“ Text doplnily dobové fotografie a dokumenty. Knihu vydalo nakladatelství Bílá vrána, pod nímž vychází též trilogie Šikmý kostel. Kniha svým vzhledem připomíná modlitební knížku. 36 teček na obálce reprezentuje 36 zastřelených mužů.

Obálka knihy Bílá voda.

Bílá Voda
Dalším silným jménem české současné literární scény je Kateřina Tučková, která přichází s dlouho očekávaným románem Bílá voda. Do vesnice Bílá Voda u hranic s Polskem přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených řeholnicí Evaristou.

„Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu,“ uvádí nakladatelství Host, které knihu vydalo.

„Psala jsem ten román s přestávkami deset let. Mezitím jsem četla materiály, které jsem objevila v archivech, mluvila s pamětníky, pobývala v klášteře a také prošla složitým duchovním hledáním, které mi pomohlo přiblížit se mým postavám i zevnitř. Myslím, že je to má nejprožitější kniha,“ uvádí Tučková o své nové knize.

Obálka knihy Královny hrůzy.

Královny hrůzy
Máte rádi duchařské příběhy? Pak vás potěší novinka nakladatelství Fobos Královny hrůzy, která je sbírkou strašidelných a hororových příběhů z per britských a amerických spisovatelek jako např. Mary Shelley či Louisy May Alcott.

„Je všeobecně známo, že Mary Shelley je autorkou Frankensteina, avšak její další hrůzostrašné příběhy jsou o poznání méně známé. Harriet Beecher Stowe, proslulá zejména díky Chaloupce strýčka Toma, napsala několik překvapivě působivých hororových povídek. V témže roce, kdy jí vyšel román Malé ženy, vydala Louisa May Alcott jednu z vůbec prvních strašidelných povídek s tématikou mumií. A tyto dámy nebyly samy. Už od počátku gotické a hororové literatury zkoumaly spisovatelky hranice strachu a snily temné sny, ze kterých čtenáři dodnes nemohou spát,“ uvádí Fobos.

Kniha obsahuje i příběhy dnes již méně známých či pozapomenutých autorek. Povídky doplnily krátké medailonky jednotlivých autorek.

Obálka komiksu Prašina: Kroniky.

Prašina: Křídový panáček
Vojtěch Matocha zaujal v roce 2018 svým debutem Prašina nejen dětské ale i dospělé čtenáře. Prašina byla přes 130 let temným ostrovem uprostřed zářící Prahy. V Prašině nefungovala elektřina, nesvítily lampy, nejezdily tramvaje, nehrálo rádio a mobil byl bez signálu.

Po úspěšné trilogii vydává nakladatelství Paseka komiksovou sérii. Série bude mít celkem sedm čísel, každé číslo vyjde počátkem nového měsíce. První se na pulty knihkupectví dostalo v dubnu.

„Tajemná Prašina se proměnila. Nad starými střechami se tyčí siluety jeřábů, kamenné domy vyklízí prostor sklu a oceli. Dávná tma nevyhnutelně prohrává svůj boj se světlem. Jenže co když na sebe tma dokáže vzít lidskou podobu? Nový domov sem přichází hledat nesmělý mladík Vašek a brzy na vlastní kůži pocítí, že zdejší klid je jen zdánlivý – pod skořápkou všedního života stále dřímají stará tajemství. Na Prašině začne řádit tajemný žhář a na ohořelých stěnách se objeví podivný symbol,“ uvádí nakladatelství Paseka. Grafické stránky komiksu se ujal Karel Osoha, jehož ilustrace doplnily již původní knižní trilogii.

Obálka knihy Robinsoni a donkichoti.

Robinsoni a donkichoti
Říkají vám něco šumavští samotáři? Autor rozhovorů Raději zešílet v divočině Aleš Palán se tentokrát nevydává na Šumavu. Neopakovatelné osobnosti lze totiž potkat i na ulicích, v autobusech nebo cestou k bytovce.

Co spojuje sedm lidí, jejichž příběhy byly shromážděny v této knize? Není to přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme.

„Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Všichni si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí jejich vlastní pravidla. Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Nebo snad vysoko? Některé jejich historky jsou neuvěřitelné, ale autor knihy jim věří. Proč by si člověk nemohl koupit šest tygrů ve slevě, kreslit ve spolupráci s plísní nebo najít skutečný smysl života? Víte snad o něčem, co by bylo důležitější?“ ptá se nakladatelství Prostor, které vydalo též předchozí Palánovy knihy Raději zešílet v divočině či Jako v nebi, jenže jinak. V knize se nachází celkem sedm rozhovorů, které doplnily ilustrace Karla Cudlína.

Obálka knihy Poslední stanice.

Poslední stanice
Fanoušci Červené, bílé a královsky modré, populární new adult LGBT romance mohou jásat. Casey McQuiston přichází s novou knihou Poslední stanice. Zatímco první titul popisuje vztah dvou kluků, doslova, co se stane, když se syn americké prezidentky zamiluje do britského prince, Poslední stanice sleduje osud dvou dívek.

„Třiadvacetiletá August se stěhuje do New Yorku, aby sama sobě dokázala, že její cynický životní postoj je ten jediný správný – nevěří v osudovou lásku a už vůbec nevěří v nic, co by jen vzdáleně zavánělo nadpřirozenem. Je odhodlaná procházet životem sama. A práce v palačinkárně ani stěhování k podivínským ezo spolubydlícím na tom nic nezmění. Není šance, že by se její každodenní cesty do práce mohly stát něčím víc než jen nudnou rutinou. Jenže pak potká v metru nádhernou dívku. Jane je oslnivá, okouzlující a tajemná. Nosí kožený křivák, na tváři jí září hřejivý úsměv a nějakou záhadou se objeví vždycky, když potřebuje August zlepšit den. Netrvá dlouho a August je v tom až po uši. Pak si ale všimne, že na Jane je něco zvláštního. Není jen oldschoolovou punkerkou se zálibou v sedmdesátkách. Je doslova zakletá v čase! A August bude muset udělat nemyslitelné, aby ji z pasti času zachránila.“

Poslední stanici vydalo nakladatelství Yoli, pod jehož hlavičkou vyšla již řada překladových či původně českých LGBT knih jako Já, Simon, Muffin a čaj, Tamařino souhvězdí či zmíněná prvotina Casey McQuiston Červená, bílá a královsky modrá. Knihu přeložila Petra Florianová.

Obálka knihy Život si se mnou zahrává.

Život si se mnou zahrává
David Grossman, autor známého románu Přijde kůň do baru, za nějž získal Man Bookerovu cenu, se tentokrát podepsal pod rodinné drama - příběh tří generací žen. Zejména poodkrývá čtenáři Jugoslávii za vlády Tita včetně života v gulagu.

„Temné události z minulosti otrávily jejich vztahy a neúprosně je přivedly zpět k sobě. Společně se vydávají na cestu na ostrov Goli otok u chorvatského pobřeží. Nyní devadesátiletá Vera zde strávila tři roky ve vězení za Titova režimu v 50. letech, když odmítla zradit svého manžela Miloše, neprávem obviněného z velezrady,“ uvádí nakladatelství Odeon, které knihu vydalo v překladu Lenky Bukovské.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!