Překvapilo vás letošní vyhlášení cen v něčem?
Překvapením je samozřejmě vítězství Průvodce protektorátní Prahou (nominován byl v kategorii Litera za literaturu faktu), protože v uplynulých čtyřech ročnících vždy zvítězila kniha z kategorie Litera za prózu. Vypovídá to přinejmenším o tom, že prozaici si nemohou být jisti tím, že Kniha roku je tak nějak vyhrazena pro ně.
Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou
V čem tkví podle vás význam této knihy?
Připomíná minulost, kterou ještě stále část české veřejnosti pamatuje a vnímá velmi citlivě. A způsobem, který nesleduje jen heroické osobnosti velkých dějin, ale i každodenní život lidí, kteří byli stateční nebo zrádní v měřítku řekněme menším, které pro historiky nebývá tolik zajímavé.
S cenou Magnesia Litera jste spojen od samých začátků jako spoluzakladatel. Co pro vás znamená?
Splněný sen o tom, že literatura bude mít svou velkou výroční cenu, která přehlédne uplynulý kalendářní rok a upozorní z něj na to nejlepší. A samozřejmě spousta práce hlavně v zimě a na jaře.
Změnil se postupem let podle vás význam těchto cen a jejich dopad na čtenáře a knihkupce?
Postupem let si Litera získala tu prestiž, kterou jsme si slibovali, že bude mít. Zejména od devátého ročníku se vítězné knihy prodávají výrazně lépe a to dokonce tak, že se z nich stávají bestsellery. Ukazuje se, že čeští čtenáři potřebují jakýsi filtr, nějaké doporučení od jiných čtenářů - a můžeme jim říkat zkušenější, sečtělejší či vzdělanější. Třeba i proto, aby se vůči vítězům mohli nějak sami vymezovat.
Platí stále, že ocenění knihy zvýší výrazně její prodej?
Platí. Statistiku prodejů letošních vítězů zveřejníme jako obvykle při začátku příštího ročníku.
Jaké změny pozorujete v posledních letech na českém knižním trhu?
Výrazně posiluje produkce knih pro děti a odráží se to i ve vyšší kvalitě původní tvorby, která třeba ještě počátkem tisíciletí dost skomírala. Souvisí to samozřejmě s tím, že momentálně generace Husákových dětí rodí potomky a máme tu už několik let malý baby boom. Jinak platí, že nakladatelé i autoři to mají čím dál těžší i když Češi nečtou nějak citelně méně. Ale méně knihy nakupují a masmédia se literatuře také věnují čím dál méně.
Kolik knih za rok přečtete vy? je to víc, nebo méně než třeba před deseti lety?
Kolem padesáti knih ročně, je to stejné od té doby, co mám děti a na knihy méně času
Jaká kniha vás osobně poslední dobou nejvíc zaujala?
V poslední době jsem četl jen nominované a z těch mě nejvíc překvapil Tichý dech Jana Trachty: nesmlouvavým způsobem, jakým nahlíží na dění v misích Lékařů bez hranic i na lékařskou profesi jako takovou.
Je nějaká kniha, které se vracíte?
Nedávno jsem se vrátil ke knihám, které jsme četl jako kluk, a vznikla z toho kniha 2x101 knih pro děti a mládež.
Jakou knihu či knihy máte na nočním stolku?
Ty, které mám recenzovat pro časopis iLiteratura.cz.
Můžete být konkrétnější?
Dočtený román Ivana Binara Jen šmouha po nebi a komiks Lucie Lomové Na odstřel, rozečtená detektivka Dennise Lehaneho Dotek temnoty a Sebrané spisy komisaře Vrťapky, které po nás momentálně děti vyžadují jako čtení před spaním.
