První pohled řekne víc než celé dvě hodiny přenosu. Nejvýraznější částí celé scény totiž byly dvě červené rotující spirály hned vedle středového číselníku. Stejné mají u vstupních dveřích četné barber shopy, které je vidět na stále více místech v českých městech. Trochu střídmosti by ve výzdobě určitě neškodilo. Takhle to chvílemi působilo jako čekání na to, který film Česká filmová a televizní akademie oholí nejvíce.
  |
S nejkratším sestřihem odešel rozhodně Toman, který neproměnil ani jednu ze třinácti nominací. To je škoda, protože minimálně za kameru či střih by si sošku zasloužil, jenže konkurence byla letos příliš veliká.
Snímku Všechno bude se ale nůžky nedotkly. Svých šest sošek si právem zasloužil. To i přes fakt, že nepůsobí prototypem filmu s ambicemi na nějaké větší ceny. Už jen oznámení, že by měl Česko reprezentovat na Oscarech, se dočkalo zmatených povzdechů. Nicméně v případě úsměvné roadmovie o dvou pubertálních chlapcích platí, že jednotlivé složky jsou silnější než celek. Ten oproti například Palachovi nebo výše zmíněnému Tomanovi působí až zakřikle a nevýrazně. Možná právě v tom ale akademie našla jeho sílu.
Poněkud rozpačitě působil i moderátorský výkon Václava Kopty, kterého si poslední dobou na České televizi vydržují. Platila zde stejná formule jako u jeho Koptashow - technicky se s tím popasoval statečně, ale vlastním humorem zrovna neoplýval. Vtipné vložky tak nechával na ostatních, tedy těch, kteří předávali ceny nebo vedli děkovné řeči. Dvouhodinový večer se ale chvílemi vlekl při Koptových sólových výstupech až na hranici únosnosti.
České lvy ve své inspiraci jasně pokukují po Oscarech. V tom, v čem se chtějí odlišit, jako je právě křiklavá výzdoba, by se ale hodilo trochu ubrat. Jednu inspiraci si ale z letošních Oscarů vzít mohli - filmový galavečer funguje dobře i bez moderátorů. Tak třeba příští rok...?
