Festival Divadlo má také za sebou covidové období, kdy domluvení hosté odříkali účast jeden za druhým. Letos v jubilejním roce zatím bez pandemií je program nabitý zajímavými jmény a podařilo se dovézt i loni očekávaného Roberta Lepage.
 |
K vidění bude i poslední tvorba v Česku dobře známého a oblíbeného Švýcara Christopha Marthalera, který Prahu už před lety okouzlil svými autorskými inscenacemi Nultá hodina nebo Zab Evropana, zab ho, zab ho, zab ho! Robert Lepage, držitel Evropské divadelní ceny, rovněž přiveze autorský projekt. 887 je číslo činžáku v kanadském městě Quebec, kde žil Lepage s rodiči jako dítě.
„Když mně bylo padesát, začal jsem se zamýšlet nad tím, co si všechno člověk pamatuje. Proč je paměť tak selektivní, že si vzpomínám na některé věci naprosto přesně, a jiné jsem zase úplně vytěsnil. Jsou to tedy moje vzpomínky na 60. a 70. léta, která tvoří moje dětství a dospívání, také to byla doba silného sociálního napětí, kdy se francouzská část Kanady chtěla emancipovat,“ uvedl v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Robert Lepage/Ex Machina 887
Marthalerův opus s názvem Ani ponětí, který režisér nastudoval Théâtre Vidy-Lausanne, má prostý děj - na chodbě jednoho obyčejného činžáku se potkávají dva obyčejní muži. „Nic jiného už ale v nové inscenaci proslulého Christopha Marthalera obyčejné není: ocitáme se v absurdním světě plném posmutnělého humoru a hudby, na pomezí surrealistického kabaretu a pantomimy,“ uvedl dramaturg Michal Zahálka.
Inscenace, jak už to u Marthalera bývá, pracuje s fragmenty děl různých autorů, tentokrát jde o Henriho Michauxe, Georgese Pereca či Kurta Schwitterse. Dalším z uznávaných evropských režisérů, kteří se v Plzni představí, je Viktor Bodó. Hororovou a patřičně kontroverzní inscenaci, která je adaptací Romea a Julie, nastudoval v budapešťském divadle Örkény István Színház. V Shaxpearově myčce na ulici Kertész, jak zní název se (podle výčtu tvůrců) objeví zmrazená mrtvola, kosti, zvratky, plivance, nahota, vulgarity, zlomené prsty, drogy, míchání jedů, nekorektnosti, kouř, hlasitá hudba, alarmující zvukové efekty a několik litrů umělé krve.
„To vše však neodradilo maďarské diváky ani kritiky − inscenace provokativního režiséra Viktora Bodó se stala beznadějně vyprodaným hitem a byla oceněna jako nejlepší maďarská inscenace roku,“ doporučuje dílo dramaturgyně Jitka Sloupová.
Litevské divadlo také u nás není neznámé a tvůrci jako již zesnulý Eimuntas Nekrošius či Oskar Koršunovas patří dávno ke špičce evropského divadla. Do Plzně tentokrát přijede Valstybinis Jaunimo Teatras (Státní divadlo mladých) a uvede adaptaci slavného textu Ödöna von Horvátha Povídky z Vídeňského lesa režisérky Yany Ross o počátcích nacismu v Rakousku. „Klíčová témata kulturních tradic, pokrytectví a nacionalismu, kterého se jako stébla chytá oslabená společnost, zůstávají, ovšem tragikomický příběh o nešťastné lásce mladé dívky je v oceňované, hořce vtipné inscenaci zasazen do dnešní Litvy, mezi současné Litevce a Rusy,“ dodává dramaturgyně Kamila Černá.
Divadlo Drak/Do hajan
Závěr festivalu bude tradičně patřit Slovákům – Slovenskému národnímu divadlu, které přiveze inscenaci Než přijdou Stouni… v režii Matúše Bachynlce Kolektiv známých slovenských herců například Emília Vášáryiová, Kamila Magálová, Emil Horváth spolu s dramaturgem Danielem Majlingem a dalšími inscenátory vytvořil text, který je vtipný i polemický, sentimentální i sarkastický.
Festival se také pokaždé snaží, aby byl i jakousi výkladní skříní domácího divadla posledního období a dramaturgie přehlídky v tomto směru usiluje o širokou žánrovou nabídku od tradičních inscenací až po experimenty a to napříč celou republikou.
Diváci mohou zhlédnout i to, co zatím nestihli a co si již stačilo vydobýt pověst zajímavého kusu. Například Dejvické divadlo přiveze Pirandellovu hru Každý má svou pravdu, Divadlo v Dlouhé Konec rudého člověka, Divadelní spolek JEDL Operu Ibsen / Přízraky, ostravská Komorní scénu Aréna Zápas o generála, Slovácké divadlo z Uherského Hradiště Její pastorkyňu. Dojde i na oblíbené loutky – své výstavní inscenace nabídne Divadlo Drak z Hradce Králové (Do hajan!), liberecké Naivní divadlo (Babička Červené Karkulky dnes slaví narozeniny!) a plzeňské Divadlo Alfa (O jako Otesánek).
Jan Nebeský a Spolek Jedl uvedl Ibsenovy Přízraky v hudebně-dramatickém a výrazně výtvarném pojetí. Postmoderní, místy až groteskně výsměšnou variaci na drásavé rodinné drama rozehrál ve velkolepém prostoru – někdejší Rajské zahradě kláštera svatého Gabriela na Smíchově, dnes nazvaného Gabriel Loci.
Hlavní program tradičně doplní již podvacáté sekce Johan uvádí, letos se dvěma výraznými koprodukcemi - inscenací Za/tím neviditelná žena souboru Ufftenživot, s níž přichází Jiří Šimek spolu s tanečníkem a performerem Peterem Šavelem, a inscenací Trójanky režiséra Jakuba Čermáka s ukrajinskými umělkyněmi, které v Čechách našly azyl.
