Když Vladimir Putin pronesl ve svém výročním projevu v roce 2005 známý výrok, že rozpad Sovětského svazu v roce 1991 byl největší geopolitickou katastrofou 20. století, málokdo si asi představil, kam až ruský vůdce tuto myšlenku dovede. Zvlášť když ve stejném projevu označil za hlavní politický úkol rozvoj Ruska jako svobodné a demokratické země. Nicméně něco se asi už tehdy tušit dalo a lepší představu jistě měli obyvatelé zemí, které Rusko ze svého dusivého objetí propouštělo obzvlášť neochotně.
Lotyšští Zbabělci
V lednu 1991 se Sovětský svaz snažil zabránit obnovení nezávislosti pobaltských států: v Litvě jeho vojáci při střetech zabili 14 civilistů a přes 140 jich zranili, v Lotyšsku si sovětské útoky vyžádaly nejméně sedm civilních obětí a další zraněné. Dramatické události v lotyšské Rize vedly k rozsáhlému budování barikád, na němž se podílely desetitisíce lidí.
U toho všeho je hrdina snímku Leden, mladý adept filmařiny Jazis, který se chce stát novým Tarkovským nebo Jimem Jarmuschem, ale spíš jej čeká trapný, ale pořád povinný odvod do sovětské armády. Jazisův otec je stále ještě v komunistické straně a tvrdošíjně z ní odmítá vystoupit, i když je pro lotyšskou nezávislost a se sovětskou agresí nesouhlasí.
DNY EVROPSKÉHO FILMU■ Třicátý ročník přehlídky se koná ode dneška do 25. dubna v Praze, Brně a Ostravě a poté v dalších městech České republiky. ■ Program představuje aktuální produkci z téměř třiceti zemí. ■ Od loňského roku je přehlídka soutěžní. Její hlavní soutěž je zaměřena na debuty, vlastní soutěžní kategorii mají také filmy věnované hudbě. ■ Jednotlivé tematické sekce se věnují aktuálním společenským tématům, jako jsou dezinformace nebo ekologie. |
Umělecká škola, do níž Jazis vlastně ani nechce chodit, je k smíchu nebo k pláči, alespoň se tam ale Jazis potká s Annou, která tvrdí, že chce buď točit filmy, nebo umřít. Idolem mladých filmařů je (skutečný) dokumentarista Juris Podnieks, mapující vzedmutí národní identity v Pobaltí, dokonce se jim podaří pozvat jej mezi sebe a promítnout mu své pokusy. Pro Jazise to ovšem nijak dobře nedopadne... Všechny umělecké i milostné touhy a bolesti dospívání nicméně přehluší (opět skutečné) tragické události v Rize, při nichž pod palbou sovětských odstřelovačů zahynuli dva členové Podnieksova štábu.
Snímek z roku 2022 natočil uznávaný divadelní (především operní) i filmový režisér Viesturs Kairišs a citlivě v něm propojil svědectví o přelomových událostech s příběhem draze nabyté dospělosti. Ozývají se tu některé tóny ze Škvoreckého Zbabělců – a navíc se ještě hrdinové výslovně hlásí k Věře Chytilové a jejímu filmu Kopytem sem, kopytem tam.
Dalším titulem, který návštěvníky Dnů evropského filmu přenese do Pobaltí v oné vzrušené době, je snímek Kalev – odehrává se v létě 1990, kdy pobaltské státy vyhlašují nezávislost na Sovětském svazu a lokální estonský basketbalový klub se zároveň účastní prestižního sovětského turnaje.
Maďarská vzpoura taxikářů
Blíže české zkušenosti je dění roku 1990 v Maďarsku, snímek Blokáda přesto nechává diváky nahlédnout do možná méně známé podkapitoly tamní historie. Rusové uražení snahou nedobrovolných spojenců odejít z Varšavského paktu a zbavit se sovětských okupačních jednotek utáhli Budapešti (a také Praze) kohoutky ropovodu Družba.
Vylétly kvůli tomu ceny benzinu, které už nebylo reálně možné dotovat, a zatímco Čechům pomohla lekci z tržní ekonomiky přijmout ještě trvající revoluční euforie, Maďarsko ochromila stávka taxikářů, dalších dopravců i soukromníků, kteří zablokovali silnice a dostali se do vážného konfliktu s tehdy již demokraticky zvolenou vládou Józsefa Antalla. Film režiséra Ädáma Töséra je poctou (až pomníkem) premiérovi, který situaci ustál, mj. i v konfrontaci s prezidentem Árpádem Gönczem náchylným k populismu (lidé mu přezdívali strýček Árpád). I tady je možno čerpat nějaké to ponaučení.
