Lidovky.cz: O DogManovi se v Benátkách psalo jako o vašem návratu. Souhlasíte s tím?
Luc Besson: Ne, protože jsem nikam neodešel. Neopustil jsem Zemi. Jako každý jsem akorát strávil dva roky doma během covidu a psal jsem.
Lidovky.cz: Proč jste si jako hlavního hrdinu vybral právě muže, kterého v dětství rodiče zavírali do klece se psy?
LB: Zajímalo mě, jak něco takového přežijete. Viděl jsem video s dívkou, které v dětství ubližovali podobně. Stále reagovala jako malé zvíře. A když se jí zeptají, co by si nejvíc přála, odpoví: vidět své rodiče. Tedy své trýznitele...
Dřív jsem si myslel, že moje dětství bylo těžké. Teď jsem pochopil, že bylo celkem dobré.
Když jste vykořenění jako Douglas, hrdina našeho filmu, co se z vás stane? Matka Tereza, nebo terorista? Chcete zabít všechny, nebo nikoho? Když se díváte na nebe, na co se ptáte? Proč já? Co jsem udělal špatně? Kam se mám vrtnout? Tyhle otázky mě zajímaly.
Lidovky.cz: Film jste točili v Americe. Musel být v angličtině, kde slovo pes (dog) čtené pozpátku dá slovo bůh (god)?
