Podle italského tisku byla Gina Lollobrigida v poslední době hospitalizována v v Římě.
Herečka patřila k nejznámějším tvářím italské poválečné kinematografie a k sexsymbolům 50. a 60. let 20. století. K jejím nejslavnějším filmům patří Krásky noci, Fanfán Tulipán, Zvoník u Matky Boží, Chléb, láska a žárlivost či Italské prázdniny. Vedle filmu se věnovala také fotografii, charitě či modelingu.
Luigina Lollobrigida se narodila v malém italském městečku Subiaco. Rodina se následně přestěhovala do Říma, kde začala budoucí herečka obcházet soutěže krásy. Mimo jiné vyhrála Miss Řím a ve dvaceti byla třetí na Miss Itálie. To jí otevřelo cestu k modelingu a později i herectví.
Ve filmu poprvé výrazně zaujala ve snímku Pozor! Banditi! z roku 1951. Další role v hitech Krásky noci a Fanfán Tulipán jí pak zajistily renomé hvězdy evropského formátu. Ve druhém z nich si zahrála po boku Gérarda Philipa a našla svou filmovou tvář nezkrotné živelné krásky s duší dítěte.
28. března 2017 |
Následovaly veleúspěšné snímky Chléb, láska a fantazie (1953), Chléb, láska a žárlivost, Římanka (oba 1954) a postava cikánky ve filmu Zvoník u matky boží (1956) s Anthonym Quinnem. Lollobrigida hrála ve filmech nejznámějších italských poválečných režisérů, kterými byli například Vittorio De Sica, Mario Monicelli či Pietro Germi.
Božská „Lollo“ ovšem spolupracovala i s kinematografiemi jiných zemí. Důkazem je slavný americký snímek Italské prázdniny z roku 1961, britské drama Bezcharakterní žena (1964) či o dva roky mladší britská komedie Hotel Paradiso. Za roli ve snímku Dobrý den, paní Cambellová (1968) byla dokonce nominována na Zlatý Glóbus.
Rozhovor s Castrem
Od konce šedesátých let se ovšem Gina Lollobrigida objevovala ve filmech jen sporadicky a vrátila se ke svému milovanému výtvarnému umění. Věnovala se sochařství i fotografii. Známé jsou její fotografické série se Salvatorem Dalím, Paulem Newmanem či německou fotbalovou reprezentací.
V roce 1973 pak vydala knihu svých fotoreportáží Italia Mia, pro italský časopis Gente získala o rok později exkluzivní rozhovor s Fidelem Castrem. Natočila i dokument o Indiře Gándíhové.
V roce 1995 přijela Lollobrigida jako oficiální host na Filmový festival v Karlových Varech, kde předala Křišťálový glóbus Janu Svěrákovi za jeho vítězný film Jízda. O čtyři roky později kandidovala do Evropského parlamentu ve straně Romana Prodiho, neúspěšně. ČTK upozorňuje, že ještě v loňském roce kandidovala v italských parlamentních volbách za skupinu menších levicových organizací.
Italský tisk připomněl, že Lollobrigida bylo loni v září hospitalizována, protože si při pádu doma zlomila nohu. Kromě zdravotních problémů musela herečka v posledních letech svého života řešit i právní spory. Její syn Andrea Milko Skofic žádal italské soudy, aby stanovily matce opatrovníka, což Lollobrigida soustavně odmítala. Podle syna nebyla herečka schopna spravovat svůj majetek.
