Anonce k inscenaci v programu, kterou dodali tvůrci, byla pravda poněkud zavádějící, protože slibovala detailní rozkrývání třetího dějství Čechovových Tří sester, které se odehrává po zničujícím požáru, kdy se také hroutí plány a iluze postav.
A středem zkoumání měla být Olga, což tedy režisér dodržel, jenže tady se jmenovala Samanta podle své představitelky, ostatně toto pohrávání si s postavami, vystupování herců z rolí a odkazy na divadelní realitu byly pro Krymova důležitým režijním prostředkem, pomocí něhož vícekrát přesouval děj neděj do jiných, pro interprety osobních vod. A byly to samozřejmě i momenty přinášející groteskní humor, nečekaně třeba vycházely scény, při nichž se rozsvítilo v hledišti, takové zrušení iluze působilo až nepříjemným dojmem, jako by se najednou odhalilo něco, co má být skryto.
