Inscenace má několik hezkých snově hravých míst, ale jako celek je hodně nevyrovnaná, rozvleklá a zvolené téma předkládá až s určitou naivitou a polopatismem.
Původcem všech potíží je samozřejmě scénář, který neuměle a s klopotnou popisností využívá různých motivů z Kafkova díla. Metaforičnost, se kterou Gulko pracuje, je jednoduchoučká a je to také stará poetika, už jsme si zvykli na rafinovanější postupy.
