ZAZ – Paris
Francouzská zpěvačka ZAZ vydala okouzlující album písničkových poklon Paříži. Žánrově se ohlíží za tradičním i bigbandovým jazzem a sentiment při tom dokázala udržet v mezích vytříbeného vkusu. V interpretaci zkrátka vítězí zpěvaččina přirozená živelnost a rozvernost. S produkcí vypomohl legendární Quincy Jones, který nevzpomíná na léta, kdy byl mentorem a pravou rukou Michaela Jacksona, ale spíše na svoji jazzovou minulost. A v duetu J’aime Paris ou mois de Mai se k ZAZ připojil i samotný Charles Aznavour.
Dárek v podobě téhle písničkové kolekce ovšem skrývá riziko: ZAZ zpívá o krásách a atmosféře města nad Seinou natolik sugestivně, že obdarovaný bude příště čekat pod stromečkem rovnou letenku a hotelový voucher.
Bratři Ebenové – Čas holin
Bratři Ebenové – Čas holin
„Rodinná firma“ Bratři Ebenové ručí i na pátém řadovém albu za naprostou kultivovanost hudby i veršů. Melodie jsou vždy decentně chytlavé a na hořko-vtipné texty by si mohl Marek Eben nechat vystavit trade mark. Humorně se vypořádal třeba s bulvárem, i když z refrénu písně Noviny si prosím příklad neberte. Text Zimní slevy zase tematizuje pomíjivost života s tak milým nadhledem, že se musíme sami nad sebou pousmát. A ze skladby V Betlémě se dozvíte, co si o nás lidech asi mysleli volek a oslík, dýchající na Ježíška. Přestože fyzické nosiče ustupují a není dnes od věci darovat blízkým kvalitní oficiální download, album Čas holin si dopřejte v podobě CD. Už kvůli vydařenému obalu s vlisovaným vzorkem podrážky, který hezky dokreslí náladu muziky.
Steve Reich – Radio Rewrite
Steve Reich – Radio Rewrite
Nastudování děl Radio Rewrite na motivy písní kapely Radiohead či Electric Counterpart v podání Jonnyho Greenwooda, kytaristy Radiohead, dokáže nadchnout náročné příznivce soudobé „vážné“ hudby a zároveň jde o nahrávku snadno přístupnou i vnímavým posluchačům „lehčích“ žánrů. Reichovy zvukomalebné kompozice mají dar vtáhnout do děje, hypnotizovat. Nejzáslužnější práci sice odvedl americký skladatel, považovaný za jednoho ze zásadních průkopníků minimalismu (ale ve skutečnosti žánrově mnohem rozmáchlejší), ve století dvacátém. Ovšem ani na počátku 21. věku neřekl poslední slovo.
Tara Fuki – Winna
Tara Fuki – Winna
Andrea Konstankiewitz a Dorka Barová se po albech s hostujícími hudebníky a experimentech s elektronikou vrátily k čistému, průzračnému zvuku violoncell a uhrančivých vokálů, jen jemně doplněnému třeba zvonkohrou. Vznikla nahrávka intimní, vnitřně povznášející a svrchovaně krásná. Dámy se dokáží mazlit nejen s tóny, ale tradičně též s poetickou polštinou v textech. Došlo i na verše v češtině, ovšem spíše než na konkrétních notách a slovech je album Winna vystavěno na emocích a neohraničené fantasii, na harmonickém souznění dvou tvůrčích bytostí.
Lenka Dusilová & Baromantika – V hodině smrti
Lenka Dusilová & Baromantika – V hodině smrti
Název desky sice nepůsobí zrovna vánočně, ale nenechejme se odradit. Z hudby paradoxně problikává spousta naděje, i když optimismus tu není rozhodně prvoplánový a už vůbec ne levný a snadno k mání. Ale možná právě v souvislosti s vánoční zvěstí o příchodu spasitele se ona Hodina smrti nezdá tak děsivou. Brilantní zpěv Lenky Dusilové a špičkové muzikantství členů Baromantiky, vesměs jazzem vyškolených mistrů svých nástrojů jako je pianistka Beata Hlavenková, není třeba vypichovat. Stejně jako naprosto současný sound, dokonale snoubící živé nástroje s účelnou elektronikou. Nahrávka se chválí sama.
Ivan Hlas – Vítr ve vlasech
Ivan Hlas – Vítr ve vlasech
Zralá nostalgie i věčné klukovství jsou nakažlivé pocity. A Ivan Hlas, který je použil coby tematickou páteř alba, s nimi pracuje upřímně, s podvědomou samozřejmostí. Je snadné se s jeho písněmi ztotožnit. Ucítit zase Vítr ve vlasech, vnímat znovu věci, o kterých jste si mysleli, že jsou dávno ztracené. Hlasovo v nejlepším smyslu slova staromilské rockové písničkářství příjemně inspiruje k vlastním vzpomínkám a toulkám, byť třeba jen toulkám za zavřenými víčky. Protože, jak nám řekl autor, „překvapení čeká za každým rohem“. Stačí nepodléhat ošidným pocitům vlastní „dospělosti“ a dokázat se pořád divit.
Michal Hromek Consort & hosté – Andělové jsou zpívali
Michal Hromek Consort & hosté – Andělové jsou zpívali
Je libo nahrávku přímo sezónní? Vlastně je lepší nadělit si desku Andělové jsou zpívali rovnou, nečekat až na stromeček. Krom vánočních melodií obsahuje i úpravy písní rorátních, tedy těch, které se od českého (skutečně českého, jde o zajímavé národní specifikum) středověku zpívají v období adventu během ranních mariánských mší. Roráty doplnil kytarista a aranžér Michal Hromek koledami anglickými, francouzskými a moravskými. Nedopustil přitom žádnou přeslazenost ani podbízivost, vystříhal se přílišného patosu. Desku navíc nemusíte hned po vánočních svátcích uklízet. Možná se k ní s chutí vrátíte o Letnicích, pro zpestření totiž nabízí také svatodušní hymnus. Navíc svátek si vlastně můžeme udělat kdykoliv a i když jsme třeba agnostici, že?
 |
