Spolutvůrce Činoherního klubu a neméně slavných ér ostravského Divadla Petra Bezruče patřil k největším lyrikům a také milovníkům ruské klasiky v českém divadle. V posledních letech se asi víc než divadlu věnoval psaní, dokonce poměrně nezvykle debutoval před osmi lety jako dramatický autor.
Jan Kačer, osobnost 60. let. Odchází jedna z posledních dosud žijících tváří té doby |
Jeho hru s názvem Svatba pozdního léta (s podtitulem Variace na písmeno G) uvedl Činoherní klub v režii Ladislava Smočka. Nakonec napsal čtyři útlé knížky vzpomínek. Ta první Jedu k mámě z roku 2003 se nejvíce blížila žánru vzpomínek, dvě další už představovaly zvláštní druh psaní, které se pohybuje na pomezí memoárů a esejů. Psal v nich o věcech, které prožil a zná, které ho zasáhly na celý život. Vyprávěl o tom, co prožil, a zároveň poeticky zachytil čas, který rychle odplouvá a zanechává stále matnější otisky v paměti.
