Jacksonův King Kong patří mezi magnety, které bude chtít vidět takřka každý. Respektive brzy začne platit: Kdo neviděl King Konga, jako by nebyl. Vzhledem k úspěchu Jacksonovy trilogie Pán prstenů je to očekávání naprosto oprávněné.
Vtipný i drásavě napínavý
Jaký tedy je King Kong, který přichází do kin sedmdesát dva let po původním filmu? Často až drásavě napínavý a překvapivě vtipný, víc než velkoryse natočený, plný působivých trikových sekvencí, děsivých, ale i srdceryvných scén. A je také dlouhý. Trvá celé tři hodiny a sedm minut a v kinech se bude promítat s přestávkou.
U nás ho jako první uvidí hosté pozvaní na slavnostní premiéru ve středu 14. prosince. Už o půlnoci z 14. na 15. 12. se začne promítat pro veřejnost. King Kong by měl být všude, do kin je nasazeno šestatřicet filmových kopií, většina multiplexů navíc může jednu kopii promítat do více sálů současně.
King Konga uvidíme ve stejné době jako zbytek světa. Privilegium měl pouze New York, kde se 5. prosince konala světová premiéra, do americké distribuce jde ale snímek ve stejné době jako u nás.
Filmem natočeným za 207 milionů dolarů si Peter Jackson splnil svůj dětský sen. Původního King Konga z roku 1933 viděl v televizi, když mu bylo osm let. Právě zážitek ze snímku o skupině filmařů, kteří na ostrově kdesi v Tichomoří objeví gigantického opa, ho nasměroval k profesi režiséra.
Svou verzi King Konga začal připravovat mnohem dříve, než podepsal smlouvu na Pána prstenů, v polovině devadesátých let ale producentům nepřipadalo nijak zajímavé točit film „o velké opici“, projekt byl tedy odložen a Jackson si mohl udělat dobré jméno na tolkienovské trilogii.
Právě díky ní pak mohl pracovat s tak velkorysým rozpočtem. Jackson pojal remake King Konga jako velkou poctu filmovému originálu. Na rozdíl od dalších verzí (nejznámější je ta z roku 1976 s Jessicou Langeovou a Jeffem Bridgesem) ponechal snímku stejný časový rámec i místo děje.
„Chtěl jsem mít ve filmu totéž vyvrcholení, tedy sekvenci, v níž dvouplošníky útočí na Konga stojícího na Empire State Building. Nenapadal mě žádný jiný způsob, kterým by se dala přítomnost historických letadel v příběhu vysvětlit, pokud by se odehrával v současnosti. Navíc dnes už nezažíváme pocit tajemna a vzrušení z objevování něčeho nového, ale ve třicátých letech ještě bylo možné věřit, že někde existuje nějaký zapadlý, neprobádaný kout,“ vysvětluje režisér.
Jak pravicí zneškodnit dotěrné dinosaury
Díky svému rozhodnutí natočit retro stál režisér nejen před úkolem vytvořit fantastický svět Ostrova lebek plný přerostlého hmyzu, obřích ještěrů a divokých domorodců, ale také „postavit“ New York třicátých let. Jedno i druhé udělal s důkladností sobě vlastní.
Těžko říci, která scéna je víc nabitá napětím, jestli ta tradiční na Empire State Building, v níž Kong „odhání“ obří tlapou letadélka, nebo ta z džungle, kde nejprve pravačkou zneškodní trojici dotěrných dinosaurů a poté trucovitě čeká na pochvalu od ženy svého srdce.
K vytvoření věrohodné osmimetrové opice využil Jackson opět pantomimických schopností herce Andyho Sarkise, který mu tak dobře posloužil jako model pro Gluma v Pánovi prstenů. Díky němu má Kong přesvědčivou mimiku, v níž se nečekaný humor střídá se záchvaty vzteku, ale i s lítostí. 
Sarkisova tvář se nicméně ve filmu objeví, zahrál si totiž i jednoho člena posádky lodi Ventura. Vedle titulního hrdiny, ostrova se zmatenou evolucí a New Yorku v době hospodářské krize hraje ve filmu zásadní roli blond dívka Ann, jejímuž kouzlu Kong podlehne. Tahle role připadla velmi neprvoplánové blondýně Naomi Wattsové, kterou vynesla k popularitě hlavní role v Lynchově Mulholland Drive.
Režiséra s posedlostí válečného zpravodaje, který točí klikou kamery, i když mu King Kong a stádo dinosaurů dýchají na zátylek, si zahrál Jack Black (Škola ro(c)ku). Adrianu Brodymu (Pianista) připadla role blondýnina zachránce.
Podle Jacksona je King Kong úžasným mixem dobrodružství, napětí a romantiky, který divákovi umožní zažít věci, jež by jinak nikdy nezažil.
