Když před jedenácti lety způsobil Pixar digitálně generovaným filmem Příběh hraček revoluci v animovaném filmu, kdekdo se rozplýval nad stylem, humorem a neuvěřitelnou technickou dokonalostí animace. V centru debat o novém trendu v animaci a budoucnosti žánru jako takového bylo převážně překvapení nad tím, že animovaný film může zaujmout i dospělého diváka. (Ten má často z intertextuálních hříček a aluzí, kterými se vyznačuje produkce Pixaru, mnohem větší zážitek než tradiční primární divák dítě.)
Po Příběhu hraček následovalo dalších pět celovečerních animovaných filmů: Život brouka, Příšerky, s. r. o., Hledá se Nemo, dvojka Příběhu hraček a Úžasňákovi - které na tržbách celkem vydělaly 2,5 miliardy dolarů. Studio, které začínalo jako součást počítačové divize Lucasfilmu a v roce 1986 ho od krále Hvězdných válek koupil jeden ze zakladatelů Apple Computers Steve Jobs, se stalo fenoménem.
Rostlo mu sebevědomí a v roce 2004 se definitivně vzepřelo studiu Walt Disney, se kterým mělo od roku 1991 smlouvu na pět filmů. Po krátkém rozchodu, kdy vedení Pixaru získalo větší kreativní kontrolu nad svými filmy, se obě firmy znovu usmířily. Walt Disney koupil nejžádanější akvizici ve filmovém průmyslu za 7,4 miliardy dolarů letos v květnu.
Studio si vybudovalo skvělou reputaci. S každým dalším hitem ale také vyprchával úžas z nového a tvůrci pasovaní na zázrak filmového průmyslu si vedle rostoucí konkurence, například v podobě studia DreamWorks (Shrek), museli zvyknout na nový prvek ve své práci. Na tlak, aby byl i další film velkým úspěchem. Úžasňákovi dostáli svému jménu vrchovatě a vytočili otáčkoměr očekávání na maximum. Auta jsou poslední z pětice filmů spadajících ještě pod starý kontrakt mezi studiemWalt Disney a Pixarem.
Jízda není bez výmolů
Příběh Aut není žádný vrchol novátorství a vypravěčské kreativity. Scenáristé v čele s otcem zakladatelem Johnem Lasseterem, který se vrátil k režii po sedmi letech, se drží standardu mnohokrát odvyprávěného klasického melodramatického rámce s typickým morálním ponaučením o namachrovaném mládí, které dostane životní lekci a pochopí, že přátelství je víc než všechny trofeje světa. Jen v tom kromě lidí hrají auta.
Sebejistým mládím je závodní fáro Blesk, které souhrou náhod skončí cestou na závodní okruh v ospalém městečku Radiator Springs na kdysi slavné Route 66. Setkání s tamními obyvateli - podivínským a tajemným doktorem Hudsonem, krásnou právničkou Sally (porshe), excentrickým italským majitelem obchodu s pneumatikami Luigim (fiat) nebo bláznivým zrezlým tahačem Burákem -mu změní život i žebříček hodnot.
Dvouhodinová jízda není bez hrbolů a výmolů. Film brzdí osobní Lasseterova zaangažovanost, která vzešla z rozjitřených vzpomínek a dojmů z jeho rodinné cesty přes americký středozápad. Během ní mu učarovala legendární silnice 66 se zaprášenými motely a jídelnami a vlnící se krajinou, vytlačená do zapomnění mezistátní nepoetickou dálnicí číslo 40. Romantické projížďky lehce surreálnou verzí Monument Valley mění film v nostalgickou ódu na zašlé časy.
Chybí přesah
Drhnutí ve filmovém rytmu, zapříčiněné scénami a scenériemi, se kterými se Lesseter prostě nemohl rozloučit, film posílá do manka minimálně deseti kol za Úžasňákovými. Co Autům přidává dalších pět, je absence jakékoliv přidané hodnoty nad nezbytné morální poselství. Typický pixarovský humor a hravost sice zůstávají (hmyz v podobě malých volkswagenů brouků je roztomilý), ale podtext, který třeba právě u Úžasňákových zajistily chytré žánrové reference, chybí.
Technicky dokonalá podívaná, která zatím ve světě vydělala 273 milionů dolarů, je tak nejvíce dětským filmem studia. Kredit ale Pixaru, jemuž oprávněná pověst průkopníka vynesla na přelomu loňského a letošního roku rozsáhlou výstavu v newyorském Muzeu moderního umění, patří za neustálé hledačství a nečekané oživování neživého.
U Aut také znovu posunulo technické možnosti fotorealistického zobrazení reality. Tentokrát si technici pohráli s odrazy a odlesky na všech možných reflexních plochách. Divákovy chuťové buňky už tradičně nabuzuje před projekcí velkého filmu animovaný kraťas. Pokud mají Auta nějaké mouchy, tak Koncert pro jednoho je znovu pixarovsky chytro-vtipný.
Tradiční je i otázka dabingu a "okradení" filmu o část jeho kouzla. Český dabing není špatný, exceluje v něm hlavně Petr Novotný coby Burák a premiérově si práci dabéra zkusil Richard Krajčo. Originál je ale originál. Pokud se někomu podaří v českých kinech objevit film v původním znění, ať neváhá. Bude si moci užít Paula Newmana nebo Owena Wilsona.
Po Příběhu hraček následovalo dalších pět celovečerních animovaných filmů: Život brouka, Příšerky, s. r. o., Hledá se Nemo, dvojka Příběhu hraček a Úžasňákovi - které na tržbách celkem vydělaly 2,5 miliardy dolarů. Studio, které začínalo jako součást počítačové divize Lucasfilmu a v roce 1986 ho od krále Hvězdných válek koupil jeden ze zakladatelů Apple Computers Steve Jobs, se stalo fenoménem.
Rostlo mu sebevědomí a v roce 2004 se definitivně vzepřelo studiu Walt Disney, se kterým mělo od roku 1991 smlouvu na pět filmů. Po krátkém rozchodu, kdy vedení Pixaru získalo větší kreativní kontrolu nad svými filmy, se obě firmy znovu usmířily. Walt Disney koupil nejžádanější akvizici ve filmovém průmyslu za 7,4 miliardy dolarů letos v květnu.
Studio si vybudovalo skvělou reputaci. S každým dalším hitem ale také vyprchával úžas z nového a tvůrci pasovaní na zázrak filmového průmyslu si vedle rostoucí konkurence, například v podobě studia DreamWorks (Shrek), museli zvyknout na nový prvek ve své práci. Na tlak, aby byl i další film velkým úspěchem. Úžasňákovi dostáli svému jménu vrchovatě a vytočili otáčkoměr očekávání na maximum. Auta jsou poslední z pětice filmů spadajících ještě pod starý kontrakt mezi studiemWalt Disney a Pixarem.
Jízda není bez výmolů
Příběh Aut není žádný vrchol novátorství a vypravěčské kreativity. Scenáristé v čele s otcem zakladatelem Johnem Lasseterem, který se vrátil k režii po sedmi letech, se drží standardu mnohokrát odvyprávěného klasického melodramatického rámce s typickým morálním ponaučením o namachrovaném mládí, které dostane životní lekci a pochopí, že přátelství je víc než všechny trofeje světa. Jen v tom kromě lidí hrají auta.
Sebejistým mládím je závodní fáro Blesk, které souhrou náhod skončí cestou na závodní okruh v ospalém městečku Radiator Springs na kdysi slavné Route 66. Setkání s tamními obyvateli - podivínským a tajemným doktorem Hudsonem, krásnou právničkou Sally (porshe), excentrickým italským majitelem obchodu s pneumatikami Luigim (fiat) nebo bláznivým zrezlým tahačem Burákem -mu změní život i žebříček hodnot.
Dvouhodinová jízda není bez hrbolů a výmolů. Film brzdí osobní Lasseterova zaangažovanost, která vzešla z rozjitřených vzpomínek a dojmů z jeho rodinné cesty přes americký středozápad. Během ní mu učarovala legendární silnice 66 se zaprášenými motely a jídelnami a vlnící se krajinou, vytlačená do zapomnění mezistátní nepoetickou dálnicí číslo 40. Romantické projížďky lehce surreálnou verzí Monument Valley mění film v nostalgickou ódu na zašlé časy.
Chybí přesah
Drhnutí ve filmovém rytmu, zapříčiněné scénami a scenériemi, se kterými se Lesseter prostě nemohl rozloučit, film posílá do manka minimálně deseti kol za Úžasňákovými. Co Autům přidává dalších pět, je absence jakékoliv přidané hodnoty nad nezbytné morální poselství. Typický pixarovský humor a hravost sice zůstávají (hmyz v podobě malých volkswagenů brouků je roztomilý), ale podtext, který třeba právě u Úžasňákových zajistily chytré žánrové reference, chybí.
Technicky dokonalá podívaná, která zatím ve světě vydělala 273 milionů dolarů, je tak nejvíce dětským filmem studia. Kredit ale Pixaru, jemuž oprávněná pověst průkopníka vynesla na přelomu loňského a letošního roku rozsáhlou výstavu v newyorském Muzeu moderního umění, patří za neustálé hledačství a nečekané oživování neživého.
U Aut také znovu posunulo technické možnosti fotorealistického zobrazení reality. Tentokrát si technici pohráli s odrazy a odlesky na všech možných reflexních plochách. Divákovy chuťové buňky už tradičně nabuzuje před projekcí velkého filmu animovaný kraťas. Pokud mají Auta nějaké mouchy, tak Koncert pro jednoho je znovu pixarovsky chytro-vtipný.
Tradiční je i otázka dabingu a "okradení" filmu o část jeho kouzla. Český dabing není špatný, exceluje v něm hlavně Petr Novotný coby Burák a premiérově si práci dabéra zkusil Richard Krajčo. Originál je ale originál. Pokud se někomu podaří v českých kinech objevit film v původním znění, ať neváhá. Bude si moci užít Paula Newmana nebo Owena Wilsona.
