Jedna Madonna způsobila v Berlíně víc rozruchu než v úvodu přehlídky všichni čtyři členové skupiny Rolling Stones s režisérem Martinem Scorsesem navrch. Kdo chtěl vidět Madonnin film Filth and Wisdom (Špína a moudrost), musel si vystát hodinovou frontu. Na tiskovou konferenci, kde vládla speciální opatření pod dohledem Madonniných bodyguardů, se čekalo hodiny dokonce dvě.
Kupodivu to vůbec nebyl zmarněný čas: Madonna, jejíž herecké umění „vyznamenané“ několika zlatými malinami vzbuzuje častokrát shovívavý úsměv, se představila jako obratná inscenátorka schopná dirigovat svůj film lehkou rukou, s nadhledem a smyslem pro humor.
„Původně jsem si myslela, že si zkusím natočit jen krátký dvacetiminutový film, pak jsem se ale do svých postav zamilovala a řekla si, že si zaslouží opravdický film,“ prohlásila v úvodu tiskové konference.
Komedie o ukrajinském imigrantovi
Její osmdesátiminutová komedie, v níž si nenadělila žádnou roli, se odehrává v současném Londýně a sleduje příběh ukrajinského imigranta A. K. a jeho dvou spolubydlících. Všichni tři mají své sny, ale cesta za jejich uskutečněním je dlážděna mnoha „kompromisy“.
A. K. sní o tom, že se stane mezinárodní hudební hvězdou, zatím si ale na živobytí vydělává tím, že ukájí masochistické choutky vážených londýnských občanů. Juliette zase věnuje všechnu svou energii pomoci hladovějícím dětem v Africe, zatím pro ně ale jen vybírá drobné do kasičky a krade léky v lékárně, kde pracuje. A Holly, ta by ráda tančila v královském baletu, na hodiny tance si ovšem vydělává u tyče ve striptýzovém baru... Hnusné to není ani trochu, vtipné ovšem dost.
„Do tohoto filmu jsem promítla své pocity z doby, kdy jsem začínala a musela si častokrát sáhnout na dno, abych nastartovala svou kariéru,“ vysvětlila Madonna. Klíč k jejímu filmu je prý v titulu: „Špína a moudrost symbolizují dualitu života, každá mince má prostě dvě strany a cesta za splněným snem bývá obvykle hodně krušná.“
S Jeanem-Lukem Goddardem se prý shodne na tom, že titul dělá takřka polovinu úspěchu filmu. V režijní explikaci svého filmu dokonce píše: „Filmy Goddarda, Viscontiho, Pasoliniho a Felliniho pro mě byly vždycky velkou inspirací, doufám, že se jednou jejich genialitě alespoň trochu přiblížím.“ Nahlas ale naštěstí nic takového neřekla. Zatím může být ráda, že natočila velmi solidní film, který se může líbit docela jinému publiku než tomu, jež chodilo na Viscontiho či Pasoliniho.
Diváky nadchl hlavně představitel hlavní role a glosátor filmového příběhu Eugen Hutz, frontman newyorské cikánské punkové kapely Gogol Bordello. Bezprostřední sympatický chlapík v Madonnině filmu sice hraje víceméně sám sebe, ale dostal příležitost zúročit i mnoho ze svých talentů - komického, hereckého i hudebního. Na tiskovou konferenci nakráčel s prakem na krku a kytarou přes rameno a na závěr dal k lepšímu říznou píseň Emigrant Punk.
Jedním filmem to prý neskončí
Madonna prý vidí svou budoucnost v hudbě i ve filmu. Filth and Wisdom nepovažuje za jednorázový výpad, kterým by si chtěla dokázat, že zvládne natočit film. „Mám film na Berlinale, sedím tu teď před vámi, a můžu tedy říct, ano, jsem režisérka,“ prohlásila Madonna a dodala, že o kariéře filmové režisérky nikdy nesnila, ale za bezmála třicet let, kdy se pohybuje před kamerou, leccos pochytila.
„Nešla jsem do toho tak docela,like a virgin‘, tušila jsem, co to může obnášet... řekla jsem si, že to prostě zkusím a investuji do toho své peníze,“ vysvětlila. Nebyla to vůbec špatná investice. Uvidíme, jestli se najde český distributor či festival, který si troufne představit Filth and Wisdom českému publiku. Stálo by to za to.
Kupodivu to vůbec nebyl zmarněný čas: Madonna, jejíž herecké umění „vyznamenané“ několika zlatými malinami vzbuzuje častokrát shovívavý úsměv, se představila jako obratná inscenátorka schopná dirigovat svůj film lehkou rukou, s nadhledem a smyslem pro humor.
„Původně jsem si myslela, že si zkusím natočit jen krátký dvacetiminutový film, pak jsem se ale do svých postav zamilovala a řekla si, že si zaslouží opravdický film,“ prohlásila v úvodu tiskové konference.
Komedie o ukrajinském imigrantovi
Její osmdesátiminutová komedie, v níž si nenadělila žádnou roli, se odehrává v současném Londýně a sleduje příběh ukrajinského imigranta A. K. a jeho dvou spolubydlících. Všichni tři mají své sny, ale cesta za jejich uskutečněním je dlážděna mnoha „kompromisy“.
A. K. sní o tom, že se stane mezinárodní hudební hvězdou, zatím si ale na živobytí vydělává tím, že ukájí masochistické choutky vážených londýnských občanů. Juliette zase věnuje všechnu svou energii pomoci hladovějícím dětem v Africe, zatím pro ně ale jen vybírá drobné do kasičky a krade léky v lékárně, kde pracuje. A Holly, ta by ráda tančila v královském baletu, na hodiny tance si ovšem vydělává u tyče ve striptýzovém baru... Hnusné to není ani trochu, vtipné ovšem dost.
„Do tohoto filmu jsem promítla své pocity z doby, kdy jsem začínala a musela si častokrát sáhnout na dno, abych nastartovala svou kariéru,“ vysvětlila Madonna. Klíč k jejímu filmu je prý v titulu: „Špína a moudrost symbolizují dualitu života, každá mince má prostě dvě strany a cesta za splněným snem bývá obvykle hodně krušná.“
S Jeanem-Lukem Goddardem se prý shodne na tom, že titul dělá takřka polovinu úspěchu filmu. V režijní explikaci svého filmu dokonce píše: „Filmy Goddarda, Viscontiho, Pasoliniho a Felliniho pro mě byly vždycky velkou inspirací, doufám, že se jednou jejich genialitě alespoň trochu přiblížím.“ Nahlas ale naštěstí nic takového neřekla. Zatím může být ráda, že natočila velmi solidní film, který se může líbit docela jinému publiku než tomu, jež chodilo na Viscontiho či Pasoliniho.
Diváky nadchl hlavně představitel hlavní role a glosátor filmového příběhu Eugen Hutz, frontman newyorské cikánské punkové kapely Gogol Bordello. Bezprostřední sympatický chlapík v Madonnině filmu sice hraje víceméně sám sebe, ale dostal příležitost zúročit i mnoho ze svých talentů - komického, hereckého i hudebního. Na tiskovou konferenci nakráčel s prakem na krku a kytarou přes rameno a na závěr dal k lepšímu říznou píseň Emigrant Punk.
Jedním filmem to prý neskončí
Madonna prý vidí svou budoucnost v hudbě i ve filmu. Filth and Wisdom nepovažuje za jednorázový výpad, kterým by si chtěla dokázat, že zvládne natočit film. „Mám film na Berlinale, sedím tu teď před vámi, a můžu tedy říct, ano, jsem režisérka,“ prohlásila Madonna a dodala, že o kariéře filmové režisérky nikdy nesnila, ale za bezmála třicet let, kdy se pohybuje před kamerou, leccos pochytila.
„Nešla jsem do toho tak docela,like a virgin‘, tušila jsem, co to může obnášet... řekla jsem si, že to prostě zkusím a investuji do toho své peníze,“ vysvětlila. Nebyla to vůbec špatná investice. Uvidíme, jestli se najde český distributor či festival, který si troufne představit Filth and Wisdom českému publiku. Stálo by to za to.
