Festival se bude konat od 8. do 18. listopadu, ale ještě před jeho zahájením se 3. listopadu uskuteční divadelní výlet do mnichovské Kammerspiele na Čechovovy Tři sestry. Nastudoval je režisér Andreas Kriegenburg a jeho efektní pojetí s monstrózními loutkami kritika označila za zcela nezatížené dosavadní inscenační tradicí.
Pro velkolepé scénické řešení se ovšem v Praze nenašel prostor, a tak se zájemci mohou vypravit přímo do Mnichova. Stejná scéna pak přiveze u nás málo hranou hru Ödöna von Horvátha Víra, naděje a láska, kterou uvede v paláci Hybernia, jenž momentálně disponuje jedním z největších jevišť v Praze.
Wedekind na dnešním sídlišti
Pozoruhodnou inscenací je Wedekindovo Probuzení jara v nastudování hannoverské činohry. Hra z roku 1894 ve své době se skandální otevřeností líčila pokrytectví společnosti, kvůli kterému tragicky umírají mladí lidé. Hru výrazně upravil režisér a dramatik Nuran David Calis. Probuzení jara se odehrává v odpudivých kulisách současného sídliště a s německou hvězdou rapové hudby Rafaelem „Spaxe“ Szulcem.
„Režisér přenesl Probuzení jara velice přesvědčivě do dnešního myšlenkového i emocionálního světa,“ říká dramaturg festivalu Josef Balvín. Calis v posledních letech patří ke sledovaným tvůrcům. Loni byl například oceněn jako nejlepší mladý divadelní režisér Nestroyovou cenou, pravidelně inscenuje v celém Německu a je také zajímavým dramatikem.
Právě v Hannoveru inscenoval před časem text s názvem Urbanstories, který vznikl spoluprací s místní mládeží a zaznamenává její zážitky a pocity. Kromě jiného je mladý tvůrce znám i na hiphopové scéně jako autor hudebních klipů.
Dnes již slavný německý soubor Rimini Protokoll (Helgard Haugová, Stefan Kaegi, Daniel Wetzel) proslul svými projekty, které lze označit za dokumentární divadlo nebo divadelní reality show. Příští rok si ze Soluně odnese Evropskou cenu nové reality. Členové tohoto režisérského tria se seznámili v 90. letech při studiu divadelní vědy a svá témata nacházejí v realitě.
Projekty vycházejí ze situace v konkrétním místě a z podrobných rešerší. Režiséři pracují na inscenacích vždy s amatéry, které při shromažďování materiálů najdou. Tito lidé hrají sami sebe a jsou označováni jako „specialisté“.
V Praze se představí svou performancí na téma Marxova Kapitálu. Osoby zde odvyprávějí své životy, ke kterým lze nalézt teoretické paralely v Marxově veledíle. Takže zde vystoupí gambler, který se léčil ze své závislosti, maoista, jenž obchoduje s Čínou, či filozof připravující nové vydání knihy. Nechybí ani činovník dělnické mládeže, který Marxe sice nečetl, ale zato se poctivě stylizuje do role revolucionáře a bojuje proti kapitalistům.
Podobným způsobem naložili tvůrci s tématem Schillerova dramatu Valdštejn. Rimini Protokoll bude ještě předtím hostem festivalu Divadlo v Plzni, kde představí projekt Mnemopark. V něm hrají železničářští modeláři, kteří po dokonalém modelu Švýcarska popojíždějí vláčky a pomocí minikamer sledují krajinu, rekapitulují minulost a proměny země z mnoha aspektů. Festival uzavřou Rakušané: poprvé bude v Praze hostovat vídeňský Theater in der Josefstadt.
Přiveze zánovní hru Petera Turriniho Můj Nestroy. Jde o životopisné drama o slavném dramatikovi a jeho družce, která s ním sdílela nelehkou existenci. Zajímavé bude i setkání se slavným hercem Klausem Mariou Brandauerem. V Praze sice nebude poprvé, ale představí se v poloze, v jaké ho neznáme – bude předčítat všechny postavy se Snu noci svatojanské. Lucemburské divadlo, které o hostování v Praze jeví stále zájem, i když v minulých letech příliš nezaujalo, přiveze Deník Anne Frankové. Festival slibuje, že půjde o osobité pojetí.
