Inscenační podoby Kouzelné flétny opředené výklady sahajícími až ke „konspiračním teoriím“ se rozprostírají od pohádky s jasně odděleným dobrem a zlem přes dolování zednářských symbolů po nekonečné množství soubojů světla a tmy, smyslu zkoušek i rituálu zasvěcení, výkladu postav včetně nejrůznějších historických konotací nebo feministických třeštění. V nich ovšem mnohdy zaniká fakt, že principál a libretista Emanuel Schikaneder chtěl po Mozartovi hlavně komerčně úspěšnou operu, která naplní jeho předměstské Divadlo na Vídeňce.
V tomto kontextu a záměru Kouzelnou flétnou hlavně pobavit není Krobotova lokalizace děje do říše fantasy a sci-fi na jinou, lidmi a zvířaty obydlenou planetu, na níž ztroskotá posádka vesmírné lodi, nijak převratná ani udivující. Nakolik jsou Star Treky, Hvězdné války a podobné filmy a seriály ze 60. a 70. let oním dnešním lidovým typem zábavy, navíc v opeře, už tak jednoznačné není. V Krobotově inscenaci zůstaly jen vnějškovým vizuálním rámcem, na rozlehlé prázdné scéně ve svých odstínech šedi pustých skalisek postupně čím dál jednotvárnějším.
