Sobota 23. října 2021, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

NEJ HITY: Hutkovi bylo líto Havla. Tak mu napsal píseň

Kultura

  7:00
Psal se rok 1977. V Anglii byla vydána přelomová punková deska Never Mind The Bollocks,Here’s The Sex Pistols, v tehdejším Československu manifest Charta 77. Jedním z autorů a prvních signatářů byl Václav Havel

Hutka Jaroslav foto: Hynek Glos, Lidové noviny

Svůj podpis pod kritiku státní moci nabídl i písničkář Jaroslav Hutka. Tehdejší disident a budoucí prezident mu to rozmluvil."Havel tehdy mně a Vlastovi Třešňákovi vysvětlil, že dokud můžeme koncertovat, tak ať hrajeme – na podpis Charty že budeme mít dost času, až nám veřejné vystupování zakážou," vzpomíná Jaroslav Hutka. Státní bezpečnost se však v prvních lednových dnech pramálo starala o folkové trubadúry; už 6. ledna poslala za mříže Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Pavla Landovského – tažení proti chartistům začalo.

HAVLÍČKU, HAVLE

hudba: Jaroslav Hutka
text: Jaroslav Hutka
zpívá: Jaroslav Hutka
rok: 1977

Byl únor, Jaroslav Hutka seděl v kuchyni olomouckého bytu svých rodičů; jeho kamarád Havel seděl už skoro měsíc.

Bylo mu ho líto, často na něj v posledních dnech myslel.

Hlavou mu projel verš: "A podle litery paragraf – šavle / teď dumej o právu, Havlíčku, Havle." A vzápětí další a další rýmy, za půl hodiny byla písnička hotová; slova i hudba.

Premiéru měla v Olomouci; jen část publika tenkrát znala jméno Václava Havla. Zasvěceným přeběhl úlek přes tvář, vzápětí ho vystřídal smích.

Těm, co nechápali, se rychlou šuškandou dostalo poučení – poslední tóny se rozplynuly do bouřlivých ovací celého sálu; teď už rozuměli všichni! "Publikum tenkrát nebylo moc odvážné – každý písničkář si musel dávat velký pozor, aby ho příliš nevyděsil. Ale tahle skladba byla přesně na hraně pověstné české poťouchlosti – byla radostně osvobozující, takže si ji lidi rádi zpívali," soudí Jaroslav Hutka. Na jeho koncertech však velmi krátce – v polovině května 1977 si pro provokujícího písničkáře přišli policajti: ve vyšetřovací vazbě strávil osmačtyřicet hodin. Nenudil se, vyslýchali ho. Hlavně jim ležela na srdci písnička chytře splétající osudy dvou režimem vězněných mužů.

TEXT

Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili
andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,
pohádka pro děti, loutkové divadlo,
tahají za nitky, nevyjdou na světlo.

R: A podle litery "paragraf - šavle" teď dumej o právu, Havlíčku, Havle,
a podle litery "paragraf - šavle" teď dumej o právu, Havlíčku, Havle!

Trochus' je popletl, řídil ses zákonem,
co platí nad lidmi a také nad pánem,
pán se však urazil - jaképak zákony,
on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný.

R:

Co tě to napadlo, foukat jim do kaše,
nejezdils' na koni, cválal jsi na bleše,
pan Bach má básníky ve velké vážnosti,
jak rád je v erárních komůrkách pohostí.

R:

Vždyť je to nerozum, zkusit se s mocným přít,
mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit,
a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal,
stačilo pochopit, stranou bys nezůstal.

R:

Potichu, bez hluku přišli tě navštívit,
korektně, zdvořile, nemoh' jsi odepřít:
"Hostinské pokoje, mistře, už čekají,
oblek si neberte, lepší tam dávají."

R:

V Brixenu na rynku holky si šeptají:
"Zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají,
vždyť uměl hezky říct, nač my jen mysleli,
že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli."

R:

Moc chtěli vědět, o kom že se v ní konkrétně zpívá. No přeci o Karlu Havlíčku Borovském, tvrdil písničkář. Vyšetřovatel se zamyslel: "A odkdy si Havlíček říkal Havel, aha?!" Hutka se zamýšlet nepotřeboval: "V Epigramech. Jehly, špičky, sochory a kůly / stesal, skoval, zostřil, sebral kvůli / vojně s hloupostí a zlobou místo šavel / Borovský Havel." Hutka neprodleně putoval zpátky do cely. Ale k námětu skladby se příslušník StB vrátil při dalším výslechu: "Měl jste pravdu. Jeden náš soudruh byl v knihovně, prostudoval spisy Havlíčka Borovského a našel to tam." Hutka se v duchu usmál; nenapsal to úmyslně – kdysi dávno Havlíčka Borovského s oblibou čítával, do písně o Havlovi mu to vlezlo podvědomě. Podvědomí je potvora!

V květnu byl z vězení po pěti měsících propuštěn i Václav Havel; jeho přátelé už na něj doma čekali; mezi nimi i Jaroslav Hutka. Ještě ten večer mu zahrál svou písničku.

"V Brixenu na rynku holky si šeptají / zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají / vždyť uměl hezky říct, nač my jen myslely / že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli..." dozpíval Hutka závěrečná slova. Nedávný vězeň a budoucí prezident si odkašlal, autora pochválil, ale zároveň nesměle požádal: "Tu poslední sloku o tom pěkným mužským nezpívej – je to až příliš pochvalný." Hutka se rozesmál: "Já se nenechám cenzurovat ani od komunistů, Vašku, natož od tebe!"

V říjnu 1978 opustil Jaroslav Hutka Československo – usadil se v Nizozemsku. Václav Havel byl v říjnu 1979 znovu usazen do vězení; dostal čtyři a půl roku. Propuštěn z výkonu trestu byl ze zdravotních důvodů 7. ledna 1983. Jaroslav Hutka se o tom dozvěděl v Rotterdamu, ze stránek tamních novin. Okamžitě vytočil Havlovo domácí telefonní číslo. Přesto byl překvapen, když jeho kamarád zvedl sluchátko. "Žvanili jsme o tom, co je nového v Československu, probírali život v emigraci; byl to hodně dlouhý rozhovor. Teprve když jsme se loučili, tak Vašek řekl:,Jardo, tu poslední sloku v té písni o Havlíčkovi už zpívat můžeš...‘" 

Autor:

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...