„S Annie Ernauxovou jsme se zatím nedokázali telefonicky spojit. Jsme si ale jisti, že tuto zprávu dostane,“ zažertoval při oznámení jména letošní laureátky sekretář Švédské akademie Mads Malm. Spisovatelka později švédské televizi řekla, že je udělením ceny poctěna a pociťuje i velkou zodpovědnost.
 |
„V knize Roky předkládá Ernauxová osobní příběh, v němž popisuje období 1940 až 2006 prostřednictvím svých vzpomínek, dojmů z minulosti i současnosti, ale zároveň z nich vyvozuje předpovědi budoucnosti,“ stojí v anotaci knihy, kterou Host vydal letos na konci srpna. Před třemi lety za ni byla v širší nominaci na mezinárodní Bookerovu cenu.
První titul, který autorce v češtině vyšel, byl souborem dvou novel: Místa z roku 1983 a Obyčejné ženy z roku 1988. Oba příběhy taktéž vychází z autorčiny osobní zkušenosti, konkrétně zachycují život jejích rodičů. Novela Místa nabízí pohled do nižších vrstev francouzské společnosti a sleduje úsilí spisovatelčina otce zařadit se do společnosti a obstát. Druhý příběh Ernauxová věnovala své matce a podle nakladatelství EWA, které na trh knihu uvedlo, jde o text „niternější a osobnější“.
Annie Ernauxová se narodila v roce 1940 a vyrostla v Normandii. Na začátku sedmdesátých let obdržela na univerzitě titul z moderní literatury. První knihu vydala v roce 1974, velký úspěch přišel o deset let později, kdy za autobiografický román La Place získala prestižní Renaudotovu cenu. Vzpomíná v něm na své dětství, mládí, vztah s rodiči i postupné osamostatňování a hledání vlastního domova a místa ve světě.
V roce 2017 získala Cenu Marguerite Yourcenarové za celoživotní dílo. Autobiografické prvky jsou pro texty letošní laureátky zcela stěžejní. V dalších dílech psala o svém potratu, milostných aférách, rakovině prsu nebo smrti matky.
Sedmnáct oceněných žen
Za literaturu bylo v rámci Nobelovy ceny dosud oceněno sedmnáct žen. Švédská akademie věnuje pozornost ženám v této oblasti zejména v poslední době. Od začátku nového tisíciletí obdrželo Nobelovu cenu za literaturu osm žen, což je bezmála polovina celkového počtu udělených ocenění.
Nejprestižnější literární ocenění, které je spojeno s odměnou deseti milionů švédských korun (22,6 milionu korun), uděluje Švédská akademie na základě nominací odborníků z celého světa. Loni cenu získal anglicky píšící tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah.
Předloni pak cena putovala po 27 letech do USA. Vyznamenána byla básnířka Louise Glücková, autorka sbírek Divoký kosatec a Noc věrnosti a ctnosti. O rok dříve si cenu odnesli hned dva autoři – polská spisovatelka Olga Tokarczuková za rok 2019 a rakouský dramatik Peter Handke za rok 2018. Jeden ročník udílení ceny byl totiž kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování vynechán.
Nobelovu cenu za literaturu Švédská akademie vyhlašuje od roku 1901. Cena se v některých letech, například válečných, neudělovala. Jindy ji zas oceněný odmítl, nejznámějším případem je asi francouzský autor Jean-Paul Sartre.
