Cílem několikaleté práce nebylo Památník pouze rekonstruovat, ale především rehabilitovat a revitalizovat. Šéf Národního muzea k otevření říká: "Národní muzeum na sebe převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt otevřít veřejnosti. Snaží se pro to udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie."
Národní památník na Vítkově (Žižkov)Funkcionalistický památník vybudovaný v letech 1928 až 1932 měl připomínat vznik československého státu a hrdinství legionářů za první světové války. Od roku 1962 je národní kulturní památkou. Před osmi lety památník přešel pod správu Národního muzea. Kopec Vítkov byl pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl vinici. Do historického povědomí se místo dostalo datem 14. července 1420, kdy na Vítkově husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky. Na památku bitvy se Vítkov začal roku 1427 nazývat Žižkův vrch - Žižkov, stejně jako celá dnešní pražská čtvrť. Symbolický výkop provedl T. G. Masaryk 8. listopadu 1928. Plánované slavnostní otevření památníku zmařily mnichovské události. V průběhu druhé světové války zde bylo skladiště wehrmachtu. Po roce 1948 byl památník zneužit k propagaci komunistického režimu. Stal se z něj "proletářský panteon", kde byli pohřbíváni významní představitelé komunistického strany. V roce 1953 zde bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. V roce 1990 byly některé ostatky vráceny rodinám, zbylé nevyzvednuté (včetně Gottwalda) byly uloženy do společného hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze. Národní muzeum objekt převzalo v roce 2001 s cílem jej rehabilitovat a otevřít veřejnosti. Před dvěma roky zahájilo rekonstrukci památníku.
|
Památník se za účasti prezidenta republiky slavnostně otevírá po dvouleté generální rekonstrukci, kdy finanční prostředky ve výši 321 milionů korun poskytlo Ministerstvo kultury ČR, významný byl i finanční podíl Ministertva obrany ČR. Realizace má soudobou architektonickou tvář, která respektuje architekturu Památníku.
Z novodobých zásahů stojí za zmínku zasklený podchod před vstupem do Hrobu Neznámého vojína a realizace nástavby panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše Památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním pohledem na Prahu. Vyjma terasy je v celém Památníku umožněn bezbariérový přístup.
Národní památník na Vítkově (Žižkov)Socha Jana Žižky: Před památníkem byla v roce 1950 odhalena bronzová jezdecká socha Jana Žižky, která patří mezi desítku největších jezdeckých soch na světě (výška: 9 metrů, délka: 9,6 metru, šířka: 5 metrů, hmotnost: 16,5 tuny). Autorem je sochař Bohumil Kafka. Na léta 2010 až 2011 je plánována její rekonstrukce. Celkové náklady na opravu Národní muzeum odhaduje na 30 milionů korun. Hrob Neznámého vojína: Je umístěn pod pomníkem Jana Žižky. V roce 1949 sem byly přeneseny ostatky neznámého bojovníka padlého v bojích na Dukle. Hrob kryje žulová deska pro kladení věnců s nápisem "Sláva hrdinům padlým za vlast", nad hrobem je umístěn velký státní znak. V roce 2006 zde byly uloženy ostatky generála Aloise Eliáše a jeho manželky.
|
Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem: Národní muzeum připravuje dramaturgický plán, který se snaží oživit toto místo na kulturní mapě metropole i samotné městské části Praha 3. Bezprostředně po otevření ožije Památník jako dějiště koncertů, workshopů, divadelních představení a také vzdělávacích aktivit.
