Neděle 26. května 2024, svátek má Filip
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Mesiáš je rozměrná reflexe celého Kristova života. Inscenace připravená pro otáčivé hlediště je velkolepá

Proti letohrádku stojí otáčivé hlediště. foto: Petr Lundák, MF DNES

Na toto léto zvolilo Jihočeské divadlo pro oblíbené Otáčivé hlediště v Českém Krumlově oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela (1685–1759). Tento výběr však narazil na řadu překážek.
  5:00

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL: MESIÁŠ

Hudební nastudování: David Švec

Režie: Tomáš Ondřej Pilař

Scéna: Petr Vítek

Kostýmy: Dana Haklová

Choreografie: Martin Šinták

Světelný design: Daniel Tesař

Jihočeské divadlo, Otáčivé hlediště, premiéra 4. 8.

Otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku před rokokovým letohrádkem Bellarie vyvolává kontroverze. Kolos o váze 650 tun, do jehož hlediště se vejde na 650 diváků, je trnem v oku památkářům s organizací UNESCO v čele – na padesát tisíc každoročních návštěvníků odtud však odchází s mimořádnými zážitky. A to i operními, když poskytuje scenerii takovým dílům, jako byly v poslední době Příhody lišky Bystroušky, Čarostřelec, Don Giovanni, Síla osudu, Rigoletto, Komedianti a zejména Rusalka. Letos Jihočeské divadlo zvolilo Mesiáše (HWV 56) Georga Friedricha Händela.

Mesiáš je rozměrná reflexe celého Kristova života od proroctví o jeho příchodu po oslavu Ježíše jako Vykupitele. Händel se zkušenostmi operního dramatika v tomto oratoriu rozvinul vícesborové efekty, své melodické nápady, umění kontrapunktu a zvukomalby. Mesiáš zůstává – jistě i díky slavnému jásavému „baroknímu hitu“ Aleluja – stále nejen nejznámější kompozicí tohoto vrcholného barokního skladatele, ale i dílem reprezentujícím toto slohové období. Praxe jeho uvádění se rozvinula od zvukově subtilnějších pojetí až do pompézních provedení s tisícovkami účinkujících.

Muzikant a kabaretiér, který dal jméno hašlerkám. Konec Karla Hašlera byl krutý

Zvukové trápení

V případě provedení Mesiáše Jihočeským divadlem však nedává smysl dumat nad interpretačním přístupem. Ačkoli má dirigent David Švec velké zkušenosti s operou i barokní hudbou, to, co se linulo z reproduktorů kolem Otáčivého hlediště, byly v těžkopádných tempech, bez dynamiky a barev amplifikací znetvořené zvuky orchestru i sboru umístěných v Bellarii.

Tento zvukový diskomfort ještě zesílily mikroporty sólistů. Zpěv jsme tak slyšeli v nelahodném koktejlu hlasů naživo a z reproduktorů, navíc s časovým posunem. Hodnotit za takto stanoveného zvukového aranžmá výkony sólistů by nebylo vůči nim fér. Dalo se tak nanejvýš odhadovat, že Markéta Cukrová by mohla být vhodnou interpretkou altového partu, Roman Hoza sice vládne hutným barytonem, ale neobsáhne nejhlubší polohy basového partu, doména Markéty Klaudové je jinde než v sopránových perlivých koloraturách a Marek Žihla teprve začíná vstupovat mezi naše mladé tenorové talenty. V případě sboru se ke zvukovému nepohodlí připojily ještě jednotlivé trčící, zejména sopránové hlasy, obtíže s koordinací temp při nesrozumitelnosti textu, který měl k anglické výslovnosti hodně daleko.

Meditace s Josefem Adamem

Třebaže se v době baroka oratoria uváděla koncertně (jako náhrada za opery, jejichž provozování bylo v postní době zakázané), dnes je scénické uvádění běžné – například na programu letošního Hudebního festivalu Znojmo byla inscenace Haydnova oratoria Návrat Tobiáše, také v režii Tomáše Ondřeje Pilaře. Zatímco se v Tobiášovi mohl Pilař držet starozákonního příběhu, tři části Mesiáše sice volně sledují život Krista, ale nemají dramatické postavy ani dialogy. Prostřednictvím výběru starozákonních proroctví a textů Nového zákona jde spíše o kontemplaci nad Ježíšem jako Mesiášem.

Pilař na tuto duchovní meditaci narouboval příběh Josefa I. Adama, knížete ze Schwarzenbergu (1722-1782). Našel pro to „věcné“ důvody vycházející z historických dat, z nichž vyvodil, že Händel začal komponovat Mesiáše ve stejný den, 28. srpna 1741, kdy byl Josef Adam zplnoletěn, ustanoven knížetem a oženil se. A podpořil je i místem uvádění: Josef Adam, významný politik a úředník habsburské monarchie, 9. vévoda krumlovský i milovník hudby, se zasloužil o rozkvět svého českokrumlovského panství včetně barokní zahrady, barokního divadla a výrazné přestavby letohrádku Bellarie, kde se dnes provozuje Otáčivé hlediště.

Jeleni, beránek i holubice

Pilař pro aplikaci životopisného příběhu na meditaci nad „pomazaným“ vysvoboditelem židovského národa přidal němé postavy devítiletého a dospělého Josefa Adama, z altového partu udělal jeho matku i manželku, z tenorového otce a z basového kněze, jehož přísná povýšenost se dostává do rozporu s biblickým poselstvím. Sopranistka představovala bělostného i černého anděla, sbor zastupoval příslušníky šlechtického dvora i nebeské chóry. Parkem se obřadně procházeli také „jeleni“ (herci s jeleními hlavami v krosně na zádech), Pastýř, vizuálně efektní byla i vodní plocha – a sofistikované svícení Daniela Tesaře.

Sledovali jsme rodinnou idylku s vytouženým synem, k narozeninám dostal beránka i cukrovou vatu. Pak jsme se přenesli do příprav na přestavbu Bellarie i krumlovského kostela sv. Víta. Štěstí vyjádřené i bělostnými dobovými kostýmy ale naruší smrt otce (Adam František podlehl v roce 1732 tragické nehodě, když ho při císařském honu nešťastnou náhodou postřelil Karel VI.). Černé kostýmy pak provázejí scény pohřbu s uložením srdce do makety kostela sv. Víta. Smutek i ze smrti matky a uložení jejího srdce pak vystřídá radost ze šťastného manželství Josefa Adama se spoustou dětí, což je korunováno vypuštěním bílé holubice.

Jeff Beck a Johnny Depp na desce tápou. Společné album 18 úplně neví, čí vlastně je

Vizuálně velkolepá inscenace

Není to klamavá reklama, když marketingový text k inscenaci láká na velkolepé scénické zpracování nejslavnějšího oratoria všech dob a slibuje, že uprostřed letní noci v iluminované zámecké zahradě se sto padesáti účinkujícími v replikách barokních kostýmů přenese diváky doprostřed zahradní slavnosti, kde v magické atmosféře šerosvitu ožije biblický příběh o Ježíši Kristovi. Inscenace je vskutku vizuálně velkolepá a Pilař ji vypracoval do posledního detailu barvy rukavic či holínek. Je ale na každém, nakolik mu paralela tak intenzivně symbolických náboženských textů Händelova Mesiáše souzní s féerií obrazů ze života Josefa Adama ze Schwarzenbergu a s permanentní obřadností synchronizovaných gest interpretů, které oživují baletní výstupy v choreografii Martina Šintáka inspirované dobovou taneční praxí.

Nevadilo, že partitura Mesiáše byla zkrácena na dvě hodiny, ale hudební stránka se pod náporem efektnosti obrazů dostávala do služebného postavení. Jistě, populární hudební čísla z Mesiáše můžeme v mizerné reprodukci slyšet i z tlampačů v obchodních domech. I když mohou někteří vnímat Otáčivé hlediště jako svého druhu atrakci, zejména nezvládnutá reprodukce hudebního nastudování, ale i případnost adaptace života Josefa Adama na duchovní poselství Händelova Mesiáše kladou otazníky nad dramaturgickou vhodností volby tohoto titulu pro Otáčivé hlediště.

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...