Každý ze zúčastněných autorů k folkloru přistupuje z různých úhlů pohledu za užití rozmanitých výrazových prostředků. Někdo spojuje s prvky lidového umění elektroniku, jiný citlivě včleňuje instalaci do krásného barokního prostoru bývalé zámecké jízdárny. Ta slouží od roku 1965 galerii, jejíž sbírky daleko přesahují regionální rozměr. V některých obdobích je tu stálá instalace, jejíž ozdobou jsou díla Antonína Slavíčka a řady dalších umělců, určujících vývoj českého moderního umění až do současnosti.
Narozeninový dort vedle Čapka
Tentokrát se s novou výstavou propojuje její první část tvořená hlavně sérií Slavíčkových drobnějších, ale prvotřídních obrazů. A v tomto vstupním prostoru je umístěná působivá instalace slovenského umělce Marka Kvetana, tvořená historickými dřevěnými truhlami, z nichž prozařují ornamentální světelné prvky. Působí velmi jemně a přitom okamžitě upoutá pozornost diváků. Marek Kvetan u nás není neznámý, před časem na sebe upozornil tím, že získal hlavní cenu soutěže mladých umělců nazvanou 333 a pořádanou pražskou Národní galerií. Zaujme i video Pavla Jestřába Čekání, ve kterém je propojen zřejmě nenaplněný cit s folklorními prvky a současnou technikou.
Pro známou mladou českou sochařku Annu Hulačovou je folklor jednou z důležitých inspirací. Autorka textu v katalogu a kurátorka výstavy Petra Mazáčová poznamenává, že „pomocí cukrářské zdobičky dává svým postavám tvář stejným způsobem, jako by zdobila narozeninový dort“. A podobně vytvořila i sérii jemně a vtipně schematizovaných obličejů – masek, v nichž se drsnost stavebních materiálů prolíná s citem pro živý rytmus volně utvářených a řazených jednoduchých geometrických tvarů. A mimochodem, přirozeně souvisí s vedlejším portrétem chlapce od Josefa Čapka, který tu kurátorka ponechala ze stálé expozice.
FOLKLORE IS NOT DEAD Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem kurátorka Petra Mazáčová 29. 7. – 30. 10. |
Jedním z určujících bodů celé koncepce se stalo dílo Kateřiny Šedé, která se často zabývá vztahy ve společnosti, přemýšlí o příčinách jejich změn, ať už k lepšímu, nebo k horšímu. Umělkyně přišla v roce 2008 do slezské obce Nošovice, jejíž obyvatele na dlouho rozdělila výstavba jihokorejské automobilky Hyunday na její příznivce a odpůrce. V úzké spolupráci s některými z nich vzniká od roku 2011 až do současnosti instalace z vyšívaných šátků a kapesníků z projektu Nedá se svítit. Kruh uprostřed všech těchto prvků vypovídá o prázdném místě, které vzniklo drsným začleněním stavby do původně zemědělské krajiny. To se ovšem promítlo i do mysli místních lidí.
Jolana Havelková se v sérii Návrhů na změny partitury zabývá energickým a přitom řádem spoutaným rytmem svých digitálních tisků souvisejících s hudbou Lucie Vítkové, která interpretovala zlidovělé skladby Františka Kmocha. Výsledkem je přirozené propojení grafických listů a nových hudebních skladeb, vycházejících z původních písní velmi volně, až se jim tvůrčím způsobem intuitivně vzdalují. Maud Kotasová se inspiruje odchodem ze svého prostředí do odlišných míst. Její „vyšívané“ popelnice svědčí i o vztahu k folkloru. Jde o originální umělkyni se smyslem pro vztah mezi obyčejným, až banálním a půvabem. Nachází krásu i tam, kde bychom ji nehledali. Jiný přístup k folkloru se promítá do obrazů Jana Vytisky. A velmi výrazně i do jeho malby Fucking Hell Again, ve kterém na základě podnětů z různých oblastí ztvárňuje (v roce 2016) nejistotu budoucnosti.
Z dalších známých autorek je zastoupena Veronika Šrek Bromová, která se s přesídlením z Prahy na venkov více zabývá vztahem člověka k přírodě. Sonya Darrow užívá ve své tvorbě nalezené, již třeba nepoužitelné předměty nebo prvky z přírody. Ornamenty se spojují s působivou, výrazně rytmickou rockovou hudbou ve videu tří autorů – Petra Špincla, Marie Šprincl a Lukáše Jiřičky. Nazvali ho Morava krásná zem II, zrození fašismu z ducha fašanku, ve kterém se prolíná současnost s minulostí, negativní s pozitivním, hořkost jedné historické epizody s kouzlem Slovácka, kraje slunce a vína. Koncepce výstavy vychází z dlouhodobého průzkumu kurátorky a zahrnuje i řadu dalších našich i zahraničních umělců, z nichž každý nakládá s inspirací folklorem jinak a někdy hodně překvapivě.
