Básník, textař, hudebník, výtvarník a příležitostný herec Zajíček byl spolu s Ivanem Jirousem, Egonem Bondym a Mejlou Hlavsou považován za nejvýznamnější postavu československé nezávislé kultury. „Zanechal po sobě stopu v podobě díla, které ovlivnilo celé generace mladých lidí,“ napsal o něm v úterý večer na Facebooku Drápal.
Pavel Zajíček se narodil 15. dubna 1951 v Praze. S Mejlou Hlavsou, jinak též kapelníkem The Plastic People Of The Universe, založil roku 1973 experimentální hudební formaci DG 307. Jejich autentická tvorba byla syrová a neučesaná. Velkou měrou k tomu přispívaly právě Zajíčkovy básnické texty.
V sedmdesátých letech prošel řadou dělnických profesí, myl okna, stavěl kulisy i domy, kácel stromy. V roce 1976 byl odsouzen v procesu s českým undergroundem a strávil rok ve vězení. Po propuštění podepsal Chartu 77 a pokračoval v tvorbě pro DG 307. Osmdesátá léta prožil v emigraci ve Švédsku a Spojených státech, natrvalo se do Čech vrátil v roce 1995.
V průběhu devadesátých let vydal Zajíček s DG 307 alba Uměle ochuceno, Kniha psaná Chaosem nebo Šepoty a výkřiky. Jeho texty byly publikovány v samizdatu nebo v exilových časopisech, ve sbornících, po sametové revoluci vyšly i knižně, stejně jako sbírka poezie Kniha měst.
„Zajíčkovy texty, psané vesměs hovorovým jazykem a fonetizujícím pravopisem, jsou naléhavými výpověďmi prostoupenými chiliasmem a prorockou autostylizací, místy inspirovanou raným křesťanstvím. Za perziflážemi, primitivismy a vulgarismy, za ostentativním pohrdáním konzumentskou společností se ovšem skrývá silný náboj etický; patrná je také autorova neustálá konfrontace s vědomím pomíjejícnosti a smrti,“ uvedl Martin Machovec, autor zajíčkovského hesla ve Slovníku české literatury.
K novějším publikačním počinům Zajíčka patří knihy Pohádka se špatným koncem a Všechno je úplně jinak... Mimo to se účastnil i několika výstav a hrál ve snímcích Knoflíkáři režiséra Petra Zelenky či ...a bude hůř Petra Nikolaeva.
„Vše, co člověk dělá a věří tomu, stojí za to. Nevím, proč to tak je. Ale v tom, že ty věci jsou, že se odehrávají, je jejich cennost,“ tvrdil umělec, který po návratu do vlasti neměl ani nárok na důchod, po mozkové mrtvici pak ani na ten invalidní, a tak se mu přátelé skládali na invalidní vozík, na který byl upoután. V říjnu 2023 mu bylo uděleno čestné občanství hlavního města Prahy.