Představitel československé filmové nové vlny a držitel Oscara Menzel, který se věnoval zvláště filmové a divadelní režii, zemřel ve věku 82 let v září roku 2020.
Na pamětní desce je portrét režiséra a silueta Oscara. Cenu, kterou uděluje americká Akademie filmového umění a věd, Menzel obdržel v roce 1967 za snímek Ostře sledované vlaky, který natočil podle románu Bohumila Hrabala. „Při výběru (konečného návrhu plakety) jsme neměli jakéhokoliv sporu. Pro mě je to (na podobizně na pamětní desce) ten Jirka, jak já ho znám. A ten Oscar tam mi přišel důležitý,“ řekla režisérova manželka Olga, která zasedla v porotě soutěže.
Návrh Dvořáka a Šťastného uspěl ve výběrovém řízení, které vyhlásila Praha 6. Komise vybírala vítězný návrh z pěti přihlášených podob. Pořízení pamětní desky stálo šestou pražskou městskou část podle mluvčího radnice Jiřího Hannicha asi 120 tisíc korun.
Průkopník české filmové nové vlny
Menzel se narodil 23. února 1938 v rodině publicisty, spisovatele a dramaturga animovaných filmů Josefa Menzela. Na pražské FAMU studoval v letech 1958 až 1962 u Otakara Vávry v ročníku mimo jiné s Věrou Chytilovou a Evaldem Schormem.
Menzelovou první samostatnou profesionální režií byla adaptace Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně z roku 1965. Následovaly „hrabalovské“ filmy jako Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek nebo Obsluhoval jsem anglického krále a komediální snímky jako Na samotě u lesa nebo Vesničko má středisková. Poslední film natočil Menzel v roce 2013, a to komedii Donšajni.
V roce 1996 dostal Menzel za dlouholetý umělecký přínos českému filmu Českého lva, v roce 2003 na Filmovém festivalu v Karlových Varech cenu za celoživotní dílo a v září 2019 se stal čestným občanem Prahy. Průkopník české filmové nové vlny obdržel mimo jiné Cenu Vladislava Vančury, medaili Za zásluhy a oceňovaný byl rovněž v zahraničí.